Česká astronomická společnost

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou 2005.06.21 10:41
Rosetta_Tempel1.jpg Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.

DEEP IMPACT je americká kosmická sonda (start 12. 1. 2005), od níž se 3. 7. 2005 oddělí měděný impaktor o hmotnosti 370 kg, který se vydá na samostatnou "sebevražednou" misi, kterou ukončí o den později srážkou s ledovým jádrem cílové komety. Tempel 1 patří mezi krátkoperiodické komety a kolem Slunce obíhá v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Byla objevena v roce 1867. Komety zajímají astronomy především proto, že výzkum jejich stavby a složení může přinést zajímavé informace o původu celé sluneční soustavy, neboť jejich materiál nepodlehl od doby vzniku téměř žádným změnám.

ROSETTA nese na své palubě velmi citlivé přístroje, určené k výzkumu komety Churyumov-Gerasimenko, které budou prověřeny při sledování komety Tempel 1 před srážkou s impaktorem, během srážky i v období několika dnů po vlastní srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km budou pozorovat kometu, která se bude při pohledu ze sondy nacházet 90° od Slunce. ROSETTA tak bude zaujímat ve vesmíru velmi výhodnou polohu pro pozorování celého úkazu.

Vzhledem k příznivé poloze sondy ROSETTA budou k pozorování srážky využity její přístroje MIRO (Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter) a VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer). Přístroj MIRO se zaměří na určování chemického složení a teploty plynů v okolí kometárního jádra. VIRTIS bude analyzovat tepelné emise za účelem zjištění složení vyvrženého prachu a může tak odhalit mineralogické složení jádra komety.

Dalším přístrojem sondy ROSETTA, který se zapojí do pozorování, je zařízení s názvem ALICE, což je ultrafialový zobrazovací spektrometr. Pomocí něj bude provedena analýza plynů, unikajících z jádra komety po uskutečněném řízeném impaktu, čímž bude určeno jejich chemické složení.

Do pozorování se zapojí i zobrazovací systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), který bude pořizovat fotografie jádra komety z velké vzdálenosti. Astronomové doufají, že se jim podaří zrekonstruovat trojrozměrný model jádra a prachové obálky v jeho okolí, a to za využití dat z aparatury OSIRIS a z velkých pozemních dalekohledů.

Nejpodrobnější informace o kometě Tempel 1 však přinese sonda DEEP IMPACT. Hlavní část sondy prolétne v bezpečné vzdálenosti 500 km od jádra komety. Zjasnění komety (podle odhadu astronomů by se měla jasnost komety zvýšit v době srážky 15krát až 40krát) by mohlo být za určitých okolností pozorovatelné i pouhým okem. Bohužel v Evropě bude již den (ke srážce by mělo dojít 4. července v 7:52 SELČ), a tak se na kometu můžete podívat až ve večerních hodinách. Kometa se bude nacházet v souhvězdí Panny, poblíž jasné hvězdy Spica.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7135x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.