logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Ztracená kometa D/1896 R2 (Giacobini) znovunalezena 2008.09.16 16:46

Jedna z komet objevena Michelem Giacobinim Příběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.

Celkem se podařilo získat 60 pozic, ze kterých byla vypočtena krátkoperiodická eliptická dráha, řadící kometu do Jupiteovy rodiny. Nicméně v žádném předpovězeném návratu se ji nepodařilo znovu nalézt. Selhaly i novodobé pokusy činěné na základě přepočtené dráhy zahrnující gravitační vlivy planet. Kometa se definitivně ztratila.

Skrývala se více než století, až do … 10. září 2008, kdy ji zcela náhodně objevila dvojice japonských amatérských astronomů. Koichi Itagaki (Teppo-cho, Yamagata) – proslavený především nezávislým objevem komety C/1968 H1 (Tago-Honda-Yamamoto) a také objevy několika supernov – a Hiroshi Kaneda (Minami-ku, Sapporo). Objev učinili na nefiltrovaných CCD snímcích pořízených pomocí přehlídkového 0,21-m f/3 reflektoru a první přesné pozice následně získal Itagaki pomocí 0,60-m f/5,7 reflektoru + CCD (MPC stanice D89). V čase objevu se kometa nacházela na hranici souhvězdí Orla a Vodnáře a měla vzhled silně kondenzované mlhovinky o průměru 25", ze které ve východo-jihovýchodním směru vycházel chvost dlouhý 2'. Jasnost určená ze snímků vycházela přibližně na 13,5 mag.

Již velmi předběžná dráha naznačovala, že by se mohlo jednat o ztracenou kometu D/1896 R2 (Giacobini). Jako první si této skutečnosti povšimnul německý amatérský astronom Maik Meyer. Identifikaci následně potvrdil Syuichi Nakano, který poznamenal, že kometa učinila bez povšimnutí 17 oběhů kolem Slunce a při své pouti se 9. září 1962 přiblížila k Zemi na 0,51 AU a 14. ledna 1992 k Jupiteru na 0,81 AU.

Brian G. Marsden na základě 93 přesných pozic učiněných od 5. září 1896 do 10. září 2008 (střední reziduum 2,55"; včetně nově zredukovaných pozic z období 1896-1897 od G. V. Williamse) vypočetl následující novou dráhu:

Epoch 1896 Nov. 17.0 TT = JDT 2413880.5
T 1896 Oct. 28.56025 TT                                 MPC
q   1.4546957            (2000.0)            P               Q
n   0.14823335     Peri.  140.52573     +0.90621922     +0.41976869
a   3.5359444      Node   194.89912     -0.42031476     +0.88141947
e   0.5885977      Incl.   11.35109     -0.04585010     +0.21655014
P   6.65

Epoch 2008 Sept. 11.0 TT = JDT 2454720.5
T 2008 Sept. 10.20628 TT                                MPC
q   1.5278701            (2000.0)            P               Q
n   0.14797635     Peri.  154.30508     +0.89837757     +0.43922067
a   3.5400373      Node   179.62748     -0.43459779     +0.88947445
e   0.5684028      Incl.   15.31768     -0.06358070     +0.12617608
P   6.66

Proč byla kometa tak dlouhou dobu ztracena? Proč se ji nepodařilo znovuobjevit dříve? Odpověď je jednoduchá a sama se nabízí. V době, kdy oblohu pročesávají výkonné hlídkové projekty a stovky amatérských přístrojů, je zřejmé, že tak jasná kometa může zůstat bez povšimnutí velice krátký čas. Navíc popis vzhledu, který udává silné centrální zhuštění, jasně indikuje, že kometa nedávno prošla mohutným výbuchem, který zapříčinil průdké zjasnění. Stejný scénář se mohl odehrát i při objevu v roce 1896. Nedlouho po prvním pozorování byl totiž v blízkosti jádra detekován velmi slabý fragment, odštěpek primárního jádra, zřejmě následek mohutného výbuchu, který vedl ke zjasnění a dal šanci na objevení komety.

Může tu být podobnost s jádrem komety 17P/Holmes? Jsou komety, které prodělávají obrovské outbursty v téměř pravidelných 100 až 150 letých intervalech? Jen spekulace? ...

Obr.: Jedna z komet objevena Michelem Giacobinim

Informační zdroje:
MPEC 2008-R60: COMET P/1896 R2 = 2008 R6 (GIACOBINI) [online]. [cit. 2008-09-11]. http://cfa-www.harvard.edu/mpec/K08/K08R60.html.
IAUC 8975 [online]. [cit. 2008-09-11]. http://cfa-www.harvard.edu/iauc/08000/08975.html.

  Lehký Martin   Zobrazeno: 5719x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce