Česká astronomická společnost
Ztracená kometa D/1896 R2 (Giacobini) znovunalezena | 2008.09.16 16:46 |
Příběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů. |
|
Celkem se podařilo získat 60 pozic, ze kterých byla vypočtena krátkoperiodická eliptická dráha, řadící kometu do Jupiteovy rodiny. Nicméně v žádném předpovězeném návratu se ji nepodařilo znovu nalézt. Selhaly i novodobé pokusy činěné na základě přepočtené dráhy zahrnující gravitační vlivy planet. Kometa se definitivně ztratila. Skrývala se více než století, až do … 10. září 2008, kdy ji zcela náhodně objevila dvojice japonských amatérských astronomů. Koichi Itagaki (Teppo-cho, Yamagata) – proslavený především nezávislým objevem komety C/1968 H1 (Tago-Honda-Yamamoto) a také objevy několika supernov – a Hiroshi Kaneda (Minami-ku, Sapporo). Objev učinili na nefiltrovaných CCD snímcích pořízených pomocí přehlídkového 0,21-m f/3 reflektoru a první přesné pozice následně získal Itagaki pomocí 0,60-m f/5,7 reflektoru + CCD (MPC stanice D89). V čase objevu se kometa nacházela na hranici souhvězdí Orla a Vodnáře a měla vzhled silně kondenzované mlhovinky o průměru 25", ze které ve východo-jihovýchodním směru vycházel chvost dlouhý 2'. Jasnost určená ze snímků vycházela přibližně na 13,5 mag. Již velmi předběžná dráha naznačovala, že by se mohlo jednat o ztracenou kometu D/1896 R2 (Giacobini). Jako první si této skutečnosti povšimnul německý amatérský astronom Maik Meyer. Identifikaci následně potvrdil Syuichi Nakano, který poznamenal, že kometa učinila bez povšimnutí 17 oběhů kolem Slunce a při své pouti se 9. září 1962 přiblížila k Zemi na 0,51 AU a 14. ledna 1992 k Jupiteru na 0,81 AU. Brian G. Marsden na základě 93 přesných pozic učiněných od 5. září 1896 do 10. září 2008 (střední reziduum 2,55"; včetně nově zredukovaných pozic z období 1896-1897 od G. V. Williamse) vypočetl následující novou dráhu: Epoch 1896 Nov. 17.0 TT = JDT 2413880.5 T 1896 Oct. 28.56025 TT MPC q 1.4546957 (2000.0) P Q n 0.14823335 Peri. 140.52573 +0.90621922 +0.41976869 a 3.5359444 Node 194.89912 -0.42031476 +0.88141947 e 0.5885977 Incl. 11.35109 -0.04585010 +0.21655014 P 6.65 Epoch 2008 Sept. 11.0 TT = JDT 2454720.5 T 2008 Sept. 10.20628 TT MPC q 1.5278701 (2000.0) P Q n 0.14797635 Peri. 154.30508 +0.89837757 +0.43922067 a 3.5400373 Node 179.62748 -0.43459779 +0.88947445 e 0.5684028 Incl. 15.31768 -0.06358070 +0.12617608 P 6.66 Proč byla kometa tak dlouhou dobu ztracena? Proč se ji nepodařilo znovuobjevit dříve? Odpověď je jednoduchá a sama se nabízí. V době, kdy oblohu pročesávají výkonné hlídkové projekty a stovky amatérských přístrojů, je zřejmé, že tak jasná kometa může zůstat bez povšimnutí velice krátký čas. Navíc popis vzhledu, který udává silné centrální zhuštění, jasně indikuje, že kometa nedávno prošla mohutným výbuchem, který zapříčinil průdké zjasnění. Stejný scénář se mohl odehrát i při objevu v roce 1896. Nedlouho po prvním pozorování byl totiž v blízkosti jádra detekován velmi slabý fragment, odštěpek primárního jádra, zřejmě následek mohutného výbuchu, který vedl ke zjasnění a dal šanci na objevení komety. Může tu být podobnost s jádrem komety 17P/Holmes? Jsou komety, které prodělávají obrovské outbursty v téměř pravidelných 100 až 150 letých intervalech? Jen spekulace? ... Obr.: Jedna z komet objevena Michelem Giacobinim
Informační zdroje: |
|
Lehký Martin Zobrazeno: 5720x Tisk |
Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.