logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Orion nad Českým středohořím
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Polostínové zatmění Měsíce 6. srpna 2009 sledujte fotograficky 2009.08.05 08:50

Polostínové zatmění Měsíce Letošní rok je na výrazná měsíční zatmění velmi chudý. Poslední výraznější zatmění nastalo 9. února, bylo polostínové a z našeho území se úkaz nedal téměř pozorovat. Obdobné zatmění nás čeká 6. srpna časně ráno a očima bude patrně téměř nepozorovatelné. Přesto úkaz doporučujeme pozorovat především majitelům digitálních fotoaparátů, neboť by se jim mohlo podařit největší fázi úkazu poměrně dobře zachytit.

Polostínové zatmění Měsíce 16. března 2006. Foto: Stefan Seip. Zatmění Měsíce nastává obecně ve chvíli, kdy měsíční úplněk vstoupí do zemského stínu. Ten je ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší než samotný Měsíc, avšak měsíční úplněk jej přesto častěji mine. Sklon měsíční dráhy je totiž okolo 5,1° oproti rovině zemské dráhy a stín Země na obloze zabírá jen asi 1,5°. Velmi často měsíční úplněk zemský stín "podchází" nebo "nachází". Tmavý zemský stín však ještě obklopuje polostín, tedy oblast, kde je sluneční světlo částečně tlumené Zemí. Kdybychom totiž byli na Měsíci ve chvíli, kdy Měsíc polostínem prochází, viděli bychom Slunce zčásti zakryté zemským kotoučem (šlo by tedy vlastně o částečné zatmění Slunce). Zemský polostín má šířku podobnou jako průměr Měsíce. Pokud je Měsíc velmi blízko plného zemského stínu, zdá se, jakoby byl z okraje začouzený černým kouřem. Taková situace ale bohužel během srpnového zatmění nenastává - Měsíc bude v polostínu v maximální fázi jen ze 43 % procent svého průměru (tedy napůl cesty mezi plným zemským stínem a okrajem polostínu).

Průběh zatmění. Zdroj: Eclipse online. Úkaz by ale mohl zachytit digitální fotoaparát, který má menší dynamický rozsah než lidské oko a dokáže tak snadněji zachytit nepříliš velký rozdíl jasů. Měsíc navíc bude polostínem procházet "shora", tudíž do polostínu se ponoří jeho jižní část, která je mnohem světlejší než severní polokoule (z důvodu menšího výskytu měsíčních "moří"). Úkaz začíná krátce po půlnoci z 5. na 6. srpna, ale jeho fotograficky pozorovatelná část nastane okolo maxima zatmění, tedy kolem 2 hodin a 39 minut letního času. Východně od Měsíce nalezneme též výraznou planetu Jupiter a v malém dalekohledu u Jupiteru odhalíme i Neptun. Expoziční doby k fotografování úkazu najdete na konci článku v doporučených odkazech.

Velmi nejistou otázkou je, nakolik vzhled tohoto byť polostínového zatmění ovlivní nedávné erupce tří aljašksých sopek (Kasatochi 7. srpna 2008 a Mt. Redoubt 22. března 2009 a Sarychev Peak 12. června 2009). Všechny tři sopky vychrlily do ovzduší severní zemské polokoule několik miliónů tun oxidu siřičitého, který (byť jej na normální denní obloze nevidíme) se ještě nerozmělnil a nespadal na zemský povrch. Když nastalo zatmění Měsíce 9. srpna 1992 (tedy téměř dva roky po erupci filipínské sopky Mt. Pinatubo, která do ovzduší vychrlila přibližně 20 miliónů tun oxidu siřičitého), byl už během polostínové fáze patrný podivný nazelenalý nádech v otupělém světle měsíčního úplňku.

Pakliže se vám nepodaří tento nevýrazný úkaz jakkoliv napozorovat, nezoufejte. Za příznivého počasí bude bezpochyby zřetelně pozorovatelné hned další měsíční zatmění, které už nebude polostínové, nýbrž částečné. Měsíc se "shora" vnoří no zemského stínu 8 procenty svého průměru, a to na Silvestra tohoto roku jen 3 a půl hodiny před ohňostrojovými oslavami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak fotografovat zatmění Měsíce
[2] Průběh zatmění (NASA, Fred Espenak, PDF)
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR
[4] Eclipses online – předpovědi zatmění do roku 2100

  Horálek Petr   Zobrazeno: 7691x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce