Zatmění Měsíce nastává obecně ve chvíli, kdy měsíční úplněk vstoupí do zemského stínu. Ten je ve vzdálenosti Měsíce přibližně třikrát větší než samotný Měsíc, avšak měsíční úplněk jej přesto častěji mine. Sklon měsíční dráhy je totiž okolo 5,1° oproti rovině zemské dráhy a stín Země na obloze zabírá jen asi 1,5°. Velmi často měsíční úplněk zemský stín "podchází" nebo "nachází". Tmavý zemský stín však ještě obklopuje polostín, tedy oblast, kde je sluneční světlo částečně tlumené Zemí. Kdybychom totiž byli na Měsíci ve chvíli, kdy Měsíc polostínem prochází, viděli bychom Slunce zčásti zakryté zemským kotoučem (šlo by tedy vlastně o částečné zatmění Slunce). Zemský polostín má šířku podobnou jako průměr Měsíce. Pokud je Měsíc velmi blízko plného zemského stínu, zdá se, jakoby byl z okraje začouzený černým kouřem. Taková situace ale bohužel během srpnového zatmění nenastává - Měsíc bude v polostínu v maximální fázi jen ze 43 % procent svého průměru (tedy napůl cesty mezi plným zemským stínem a okrajem polostínu).

Úkaz by ale mohl zachytit digitální fotoaparát, který má menší dynamický rozsah než lidské oko a dokáže tak snadněji zachytit nepříliš velký rozdíl jasů. Měsíc navíc bude polostínem procházet "shora", tudíž do polostínu se ponoří jeho jižní část, která je mnohem světlejší než severní polokoule (z důvodu menšího výskytu měsíčních "moří"). Úkaz začíná krátce po půlnoci z 5. na 6. srpna, ale jeho fotograficky pozorovatelná část nastane okolo maxima zatmění, tedy kolem 2 hodin a 39 minut letního času. Východně od Měsíce nalezneme též výraznou planetu Jupiter a v malém dalekohledu u Jupiteru odhalíme i Neptun. Expoziční doby k fotografování úkazu najdete na konci článku v doporučených odkazech.

Velmi nejistou otázkou je, nakolik vzhled tohoto byť polostínového zatmění ovlivní nedávné erupce tří aljašksých sopek (Kasatochi 7. srpna 2008 a Mt. Redoubt 22. března 2009 a Sarychev Peak 12. června 2009). Všechny tři sopky vychrlily do ovzduší severní zemské polokoule několik miliónů tun oxidu siřičitého, který (byť jej na normální denní obloze nevidíme) se ještě nerozmělnil a nespadal na zemský povrch. Když nastalo zatmění Měsíce 9. srpna 1992 (tedy téměř dva roky po erupci filipínské sopky Mt. Pinatubo, která do ovzduší vychrlila přibližně 20 miliónů tun oxidu siřičitého), byl už během polostínové fáze patrný podivný nazelenalý nádech v otupělém světle měsíčního úplňku.

Pakliže se vám nepodaří tento nevýrazný úkaz jakkoliv napozorovat, nezoufejte. Za příznivého počasí bude bezpochyby zřetelně pozorovatelné hned další měsíční zatmění, které už nebude polostínové, nýbrž částečné. Měsíc se "shora" vnoří no zemského stínu 8 procenty svého průměru, a to na Silvestra tohoto roku jen 3 a půl hodiny před ohňostrojovými oslavami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak fotografovat zatmění Měsíce
[2] Průběh zatmění (NASA, Fred Espenak, PDF)
[3] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR
[4] Eclipses online – předpovědi zatmění do roku 2100