logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Polární záře nad Švédskem
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Nejdelší prstencové zatmění století pozorovali lidé v Africe, Indii a v Číně 2010.01.15 16:16

Prstencové zatmění 15. ledna 2010. Zdroj: TV Maledivy. Dnes v ranních a dopoledních hodinách nastalo nad územím Afriky, Indie a Číny nejdelší prstencové zatmění Slunce v tomto století. Prstencová fáze, při které temný měsíční kotouč přecházel "uvnitř" slunečního kotouče, trvala až 11 minut a 8 sekund. Počasí přálo především v jižní Indii, na Srí Lance a na Maledivách. Naopak v mnoha místech Číny byl úkaz pozorovatelný jen občas přes hustou oblačnost. Při prstencové fázi Měsíc zakryl necelých 96 procent slunečního průměru.

Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc v novu mezi Zemí a Sluncem, a na své dráze kolem Země poblíž odzemí, tudíž se jeví úhlově menší než sluneční kotouč na nebi. Země je navíc každoročně v těchto dnech v přísluní, tedy na své dráze v místech nejbližších ke Slunci, a proto je i Slunce úhlově větší. Díky "sešlosti" těchto dvou zásadních poloh Slunce a Měsíce nastalo zatmění nejen prstencové, ale dokonce téměř to nejdelší, k jakému může fyzicky dojít.

Pozorovatelé v pásu annularity (tedy v místech, kde měsíční kotouč při maximální fázi prstencového zatmění procházel "uvnitř" kotouče slunečního) mohli lidé přes bezpečný filtr či přes hustou oblačnost pozorovat prstýnek naší mateřské hvězdy. Američané tomuto momentu příznačně říkají "ring of fire", neboli volně přeloženo "ohnivý prsten". I přes to, že bylo Slunce zakryté Měsícem, stále byla patrná 4 procentní část oslnivé a očím nebezpečné plochy sluneční fotosféry.

Částečné zatmění Slunce 15. ledna 2010 z Ostravy Jako částečné bylo pozorovatelné i ve východní polovině České republiky, ovšem velmi nízko nad obzorem krátce po východu Slunce. Lepší výhled pak měli v rámci českého pohraničí obyvatelé východního Slovenska.

Mapa pásu annularity. Zdroj: NASA, Fred Espenak. Prstencové zatmění začalo svou dráhu na Zemi nízko nad obzorem v ranních hodinách ve Středoafrické republice. Prstencová fáze tam nastala v 6 hodin a 14 minut našeho středoevropského času. Pokračovalo přes Indický oceán, kde poblíž Maledivů dosáhlo své maximální délky. V 8 hodin a 42 minut se vysoko nad obzorem za krásného počasí odehrálo nad jižním cípem Indie a nad Srí Lankou. Po půl desáté se pak "annularita" přesunula nad území Burmy a prstencové zatmění skončilo ve východních provinciích Číny na tamní večerní obloze.

Annulární skvosty

Průměty prstencového Slunce na zemi. Foto: Daniel Fischer. Během prstencového zatmění se i přes nekompletní zakrytí slunečního kotouče odehrálo mnoho krásných podružných úkazů. Předně si zatmění mohli vychutnat ti lidé, kteří nebyli daleko od hustých stromů a mezi přes skulinky mezi listím pronikaly na zem obrazy ukousnutého Slunce či kolečka prstencové fáze (tzv. dírkový efekt). Maximální fáze přes větší dalekohled pak umožnila pozorovat rozmanité tvary hornatého profilu měsíčního kotouče, který při "vnitřním dotyku" Slunce vytvářel nespojitý kontakt se slunečním okrajem (při úplném zatmění se tomu říká "Bailyho perly").

Chromosféra při třetím kontaktu. Foto: Daniel Fischer. Přes Jana Sládečka, cestovatele za úplnými zatměními Slunce, se k nám dostala zpráva od německého astronoma Daniela Fischera a jeho týmu, který zatmění pozoroval v indickém městečku Varkala. Daniel Fischer a jeho tým fotograficky zachytil sluneční chromosféru, což je narůžovělá vrstva sluneční atmosféry nacházející se nad oslnivou fotosférou. Při úplném zatmění je pozorovatelná očima krátce po začátku či před koncem úplné fáze, při prstencovém ji pohled na oslnivou fotosféru očím pozorovat znemožní. Fotograficky ovšem zachytit jde, a to krátce po 2. či před 3. kontaktem (okamžiky, kdy se Měsíc svým okrajem dotýká "vnitřního" okraje Slunce) při užití delší expozice a bez pohledu přes filtr. Další fotografie Daniela Fischera naleznete zde: twitpic.com/photos/cosmos4u.

Sluneční skvrny číslo 1040 při zatmění. Foto: Eshan Rostamizadeh. Krásný pohled se naskytl přes dalekohled při částečném zatmění na skupinu slunečních skvrn číslo 1040. Tato skupina se na přivrácené straně Slunce objevila před více jak týdnem a do dnešních dnů poměrně hezky "vyrostla". Sluneční cyklus číslo 24 se už definitivně proboudil k životu.

Průběh částečného zatmění Slunce v lednu 2011 v Praze. Další zatmění Slunce roku 2010 bude úplné. Nastane 11. července a totalitu si vychutnají pouze obyvatelé ostrovů v Tichém oceánu (například na Mangaie z Cookových ostrovů, na atolech Francouzské Polynésie či na Velikonočním ostrově). Z České republiky ovšem spatříme "pořádné" zatmění už příští rok - 4. ledna 2011 zakryje Měsíc až 79 procent slunečního průměru a úkaz bude z našeho území pozorovatelný v dopoledních hodinách v celém svém průběhu.

Doporučené odkazy
[1] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím ČR
[2] Informace o tomto zatmění na webu Freda Espenaka, NASA
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com

  Horálek Petr   Zobrazeno: 6583x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce