logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stužky a perly spirální galaxie NGC 1398
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
48. vesmírný týden 2010 2010.11.28 15:57

mapa oblohy 48. týden 2010 Na týden od 29. 11. do 5. 12. 2010 přinášíme přehled událostí:
Večerní oblohu zdobí Jupiter, ranní Měsíc a Venuše. ISS přelétá také ráno. Na Slovensku zakládají Park tmavé oblohy Poloniny...

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v poslední čtvrti v neděli 28. 11., takže nastává vhodné období pro pozorovatele deep-sky objektů, které budou prakticky celou noc nerušené svitem Luny. Měsíc bude 30. listopadu v přízemí, 369 tis. km daleko. Nov nastává v neděli 5. 12. večer. Na ranní obloze v souhvězdí Panny nastávají zajímavá setkání Měsíce s planetami Saturnem a Venuší (počínaje 1. 12.), nejhezčí seskupení bude 2. 12., kdy v šest ráno bude Měsíc a Venuše přibližně stejně vysoko nad jihovýchodním obzorem (asi 15°), bohužel v daný okamžik více než 9° od sebe. Merkur je ve své největší východní elongaci, ale bude večer tak nízko nad jihozápadem, že je to spíše vhodný tip na pozorování přes den. Jeho jasnost se pohybuje mezi -0,5 a -0,2 mag.

Planety viditelné okem: večer na jihu uvidíme Jupiter (-2,6 mag). Necelé 3° daleko je planeta Uran (5,8 mag). V sobotu 4. 12. přechází večer Ió a jeho stín přes kotouček Jupiteru. 5. 12. totéž zopakuje Europa. Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku hned v pondělí 29. 11. (17:30 SEČ), dále 1. 12. (19:30), 3. 12. (21:00) a 4. 12. (16:30). Ráno uvidíme již zmíněné planety Saturn (0,9 mag) a pod ním výraznou Venuši (-4,6 mag).

přelety ISS 48. týden 2010 103P/Hartley je nyní jedinou výraznější kometou (7 mag) v nevýrazném souhvězdí Lodní zádě, viditelná spíše nad ránem. Začátkem týdne ji najdeme přesně mezi hvězdokupami M46 a M47 vlevo od Síria. Později s nimi vytvoří trojúhelník a bude pod nimi.
Ranní přelety ISS si můžete pro svou lokalitu vygenerovat např. na serveru Heavens-Above.com, tento týden je pro pozorování Mezinárodní vesmírné stanice velmi výhodný. Přelety přes celou oblohu nastávají mezi šestou a sedmou ranní. Tabulka platí pro geografický střed ČR (Čihošť). Jinde se časy mohou trochu lišit, max. o několik minut.

Kosmonautika:

  • 26. 11. přistál na Zemi Sojuz TMA-19.
  • Start raketoplánu k ISS byl opět přeložen z 3. 12. na nejméně 18. 12. pro technické problémy, vyloučen však není ani odklad na únor 2011.

Výročí:

  • 1. 12. 1525 (485 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.
  • 1. 12. 1960 (50 let) odstartoval Sputnik 6 se psy Včelka a Muška. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo.
  • 2. 12. 1995 (15 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet. Na snímcích koronografů bylo objeveno téměř 2000 komet z nichž většina jsou členy Kreutzovy rodiny komet, o nichž se předpokládá, že pochází z jedné obří rozpadlé komety. Poslední jasnější sluneční "kamikaze" (sungrazers) byly k vidění 14. listopadu a 19. listopadu. Těmto kometám se dlouhodobě věnovál nedávno zesnulý Brian G. Marsden.
  • 4. 12. 1965 (45 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco první jmenovaný se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13...

Park tmavej oblohy Poloniny

3. prosince 2010 dojde v Eurohotelu Vihorlat na východě Slovenska k slavnostnímu podpisu memoranda, kterým bude založen Park tmavej oblohy Poloniny. Zúčastněnými institucemi jsou Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied, Správa NP Poloniny, Slovenský zväz astronómov amatérov, Prírodovedecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, Slovenská astronomická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied a Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.

Park bude vyhlášen na území současného národního parku jako první taková oblast na Slovensku. Kromě ochrany temné oblohy bude mít i účel informační a turistický (možnost pozorování oblohy). Na území Polonin je vůbec nejtmavší obloha, jakou lze v Česko-Slovensku vidět. Běžné výborné lokality v českých horách jsou prostě o něco světlejší vlivem blízkých měst nebo sjezdovek v zimě. Nejblíže k Poloninám je tmavostí oblohy Šumava.

Loni 4. listopadu byla slavnostním podpisem memoranda na Jizerce vyhlášena Jizerská oblast tmavé oblohy. Na jejím vyhlášení se podílely instituce na české a polské straně (astronomové, lesáci a ochranáři přírody). Za ČAS aktivně vystupovali zástupci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a členové nedávno založené liberecké pobočky ČAS. Jako jeden ze zúčastněných bych chtěl tímto veřejně pogratulovat slovenským kolegům k jejich prvnímu, a na rozdíl od nás také k tomu skutečně temnému, parku tmavé oblohy. Věříme, že jak Jizerská oblast tak Poloniny přispějí k širšímu povědomí, že tma je již ohroženým druhem a v České republice ani na Slovensku již úplně temnou přírodní oblohu nenajdeme!

Mapa oblohy na listopad a prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online

  Gembec Martin   Zobrazeno: 4295x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce