Obloha:
Měsíc: v pátek 18. února je v úplňku a 19. 2. je v přízemí (358 tis. km). Čeká nás opět jasný úplněk.
Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag).
Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho
rovníkové pásy - jižní je poblíž Velké červené skvrny už skoro normálně zbarvený, na druhé polokouli je v něm stále
uprostřed bílý proužek. Dobře to dokládají poslední fotografie:
17. ledna (L. Hamr),
10. a
11. února (Christopher Go aj.),
12. 2. (J. Klečka a B. Slípek).
Pondělní večerní přechod Európy a stínu asi zhatí počasí, ovšem zbystřeme v úterý 15. 2., kdy nastává
výhodně přechod Ganymédu a jeho stínu! Měsíc Ganymédés přechází ještě za světla (konec 17:20 SEČ). Jeho stín začne
putovat po Jupiteru v 17:53 (SEČ) a skončí ve 20:33. Lepší příležitost už dlouho nebude.
Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku ve středu 16. 2. (18:14 SEČ). Tuto úžasnou bouři
jsem před nedávnem viděl na snímcích Voyageru, zpracovaných nově amatérským nadšencem Björnem Jónssonem. Musím
tedy jeho úžasné mozaiky odkázat:
Skvrna v širším kontextu a
nepřekonatelné
detaily - porovnejme s
originálem NASA, nebo jeho verzí v
nepravých barvách. Opravdu neuvěřitelné.
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci.
Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počátek je
mnohem výraznější
než protažený konec.
Nejlépe viditelná by mohla být
v časech uvedených
na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Na konci nautického
soumraku (Slunce 12° pod obzorem) je pouze 6° nad obzorem. Přesto je dobře viditelná ještě v půl sedmé.
 Sluneční plachetnice NanoSail-D má opět viditelné přelety nad naším územím. Ty nejvýhodnější, po 19. únoru, jsou vyznačeny v tabulce. Pro svou pozici si přesnější naklikněte v článku k soutěži. Třeba se na vás usměje štěstí a budete mít štěstí na jasnější záblesk ve spojení s pěkným popředím. Je to jen na nás, jak využijeme svitu Měsíce k ozáření krajiny za současného snímání družice.
Kosmonautika:
- V noci ze 14. na 15. února prolétá Stardust kolem jádra komety Tempel 1. Sonda startovala v roce 1999.
Sbírala meziplanetární prach (2000, 2002), vyfotografovala
asteroid Annefrank (2002),
proletěla kolem jádra
komety Wild 2 (2004)
a vzorky kometárního a meziplanetárního prachu dopravila na Zem (2006). NASA poté určila její další cíl,
kometu Tempel 1,
kterou předtím zasáhl projektil sondy Deep Imapct. Mise NExT, jak ji NASA nazývá má za úkol zmapovat
změny na povrchu jádra a místo zasažené v roce 2005.
Přímý přenos poběží na
NASA TV. Průlet je plánován na 15. 2.
v 5:37 SEČ a potvrzení má dorazit v 5:56.
- 15. února ve 23:08 SEČ má startovat raketa Ariane 5 s lodí ATV 2 (Johannes Kepler). Vydá se k ISS se zásobami
a také má za úkol vyzvednout stanici na vyšší oběžnou dráhu. Mise má trvat 3,5 měsíce, což je vynikající
příležitost i pro amatéry při pokusu o spatření jejích přeletů společně s ISS. V dubnu 2008 jsme měli štěstí
vidět ATV 1 ve formaci se stanicí,
letos začínají večerní přelety až po 21. únoru, tak si musíme počkat na zprávy, jak dlouho poletí ATV 2 samostatně.
- 18. února proletí Cassini kolem Saturnova měsíce
Titan (vzdálenost 3650 km).
Výročí:
- 17. února 1996 (15 let) odstartovala k planetce Eros sonda NEAR.
Minulý týden
jsme připomínali její přistání na povrchu asteroidu.
- 20. února 1986 (25 let) odstartoval na raketě Proton základní blok
stanice Mir. Tato sovětská a později ruská vesmírná
stanice vydržela ve vesmíru velmi dlouho a stihly ji navštívit i americké raketoplány. Zkušenosti ze stanice Mir
byly využity při stavbě ISS, jejíž základní modul Zvezda je dvojčetem Miru. V roce 2001 byla řízeně navedena do
atmosféry a shořela nad Tichým oceánem.
Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online |
