Obloha:
Srpek Měsíce se blíží k Venuši. Blízké setkání se uskuteční v úterý 1. března ráno asi kolem půl šesté.
To bude Měsíc a Venuše jen 1° od sebe asi 3-5° nad jihovýchodním obzorem. Měsíc prochází nad ekliptikou, takže bude
velmi dobře viditelný hned po pátečním novu. To znamená velmi dobrou šanci vidět jej necelých 24 hodin po novu v
sobotu za soumraku. Oba zajímavé úkazy shrnují obrázky vlevo. Sobotní případ je opravdu extrémní, pouhým okem bude
Měsíc viditelný spíše až od neděle.
Planety viditelné okem: Pouze za soumraku je dobře viditelný Jupiter (-2,1 mag).
V jeho atmosféře jsou i za zhoršujících se podmínek dobře patrné dva pásy kolem rovníku. Ve středu 2. března
bude vstupovat Európa za kotouček Jupiteru (zákryt v 19:32 SEČ). 5. března bychom mohli zaznamenat výstup
měsíce Ganyméda ze stínu planety (v 18:22 SEČ). V neděli večer 6. 3. přechází Ió a jeho stín, ale musely
by být podmínky, takže je to spíše zajímavost na závěr.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny dominuje většinu noci, ale nevystupuje už tak vysoko nad obzor.
Pozitivem je, že prstence jsou již dobře rozevřeny a tak se jedná o krásný pohled i malým dalekohledem. Bouře na
jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný
čas, kdy pozorovat najdete na na AF.
Venuše (-4,1 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání kolem šesté. O jejím setkání
s Měsícem hovoříme výše.
Merkur (-1,5 mag) dosud zmiňován nebyl, avšak díky jeho jasu jej můžeme zkoušet pozorovat již tento
týden nízko nad západním obzorem. Ke konci týdne spolu s velmi mladým Měsícem.
Mars (1,1 mag) končí svoji pouť zorným polem
koronografu LASCO C3 na družici
SOHO.
Večerní viditelnost
zvířetníkového světla je nyní téměř nejlepší. Ideální bude jenom o měsíc později. Zkuste se tedy po něm podívat
při výletu mimo města.
I letos můžete nahlásit stav oblohy u vás doma v rámci projektu
Globe at Night.
Pošlete své pozorování Oriona nebo měření SQM.
Viditelnost ISS a NanoSail-D: stanice má k sobě připojen raketoplán i ATV-2 a je velmi jasná
Klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, Nanosail možná vůbec neuvidíte, pokud nezablýskne. Raketoplán se má od stanice
odpojit v sobotu, více v kosmonautice.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Kosmonautika:
- Plánované události z minulého týdne
se všechny odehrály úspěšně, ať už šlo o starty indické, či ruské rakety, nebo především spojení evropské lodi
ATV-2 se stanicí ISS či všude zmiňovaný
start raketoplánu Discovery k letu STS-133 na stanici ISS, s kterou se spojil
večer 26. února.
Mimořádnou příležitost vidět raketoplán Discovery
naposledy na vlastní oči měli i obyvatelé střední Evropy, neboť vládlo jasné počasí a raketoplán byl velmi jasný,
jen o málo slabší než stanice ISS. Překrásný úkaz nastal večer 26. února, kdy byl raketoplán jen asi 12 km od ISS a
na obloze s ní utvořil
hezký pár,
vzdálený od sebe asi 2° (podle aktuální výšky to bylo i méně než 0,5°). Pokud se raketoplán odpojí od stanice 5.
března odpoledne, potom těsně po západu Slunce bude podobná příležitost, jako byla 26. února a ještě o den později
bychom mohli stihnout další přelet. Sledujte aktuální předpověď na
Calsky.com nebo
Heavens-above.com.
-
V USA se mají uskutečnit dva starty raket. Ze základny Vandenberg startují 3. března čtyři družice na raketě
Taurus-XL. Z KSC na Floridě by měl 4. března na raketě Atlas 5 startovat bezpilotní
miniraketoplán X-37B
(2. zkušební let).
Výročí:
- 1. března 1966 (45 let) dosáhla povrchu Venuše sonda Veněra 3.
Ačkoli se se sondou nepodařilo navázat spojení, je to první uměle vyrobené těleso, které zasáhlo jinou planetu.
- 6. března 1986 (25 let) prolétla sonda Vega 1 asi 9 tisíc kilometrů daleko od jádra Halleyovy komety. Díky snímkům
se podařilo zjistit, že kometa má dvě velké aktivní oblasti a že povrch jádra je teplejší, než se u ledového jádra
očekávalo. Podařilo se jí získat odhad velikosti jádra a upřesnit jeho rotaci a polohu pro blízký průlet Giotto.
Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online |