Letoun Endeavour, vyrobený na konci 80. let jako náhrada za zničený Challenger, má za sebou již 24 letů do kosmu, kde strávil již asi 280 dnů. Mise STS-134 se původně vůbec neměla uskutečnit (poslední mise raketoplánu měla mít označení STS-133) ale nakonec byl program prodloužen o jednu misi kvůli dopravě spektrometru AMS-2 na stanici ISS. Posléze byla do harmonogramu připsána ještě jedna mise STS-135, která se má uskutečnit v létě a má definitivně uzavřít činnost raketoplánů.
 Poslední let Endeavouru je plánován jako 14denní mise ke kosmické stanici ISS se čtyřmi plánovanými kosmickými výstupy a dvěma hlavními položkami v sekci náklad: jednak půjde o nosič ELC3 s náhradními díly a výbavou pro stanici (obsahuje dvě S-pásmové antény, nádrž s čpavkem pro chladící systém, komponenty pro robotické manipulátory, vědecké experimenty), který bude upevněn na exteriér komplexu a další místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme astronomický přístroj evropské výroby AMS-2 (Alpha Magnetic Spectrometer 2).
Spektrometr AMS-2
Tento přístroj bude den po příletu raketoplánu ke stanici vyložen z jeho nákladového prostoru robotickou paží a nainstalován zvenčí na příhradový nosník S3 hřbetu stanice. AMS má velký magnet, jehož magnetické pole bude zakřivovat dráhy přilétajících nabitých kosmických částic, čehož využije celkem osm vědeckých instrumentů a získá informace o těchto prolétajících částicích. Stovky vědců ze 16 zemí se těší, že jim získaná data pomohou porozumět problematice složení a vzniku vesmíru, temné hmoty a antihmoty. AMS by také mohl poskytnout nové poznatky o pulsarech, zdrojích gamma záření a dalších fenoménech, které teprve čekají na pojmenování.
AMS-2 váží bezmála sedm tun, je vysoký 3,3 metru, široký 4,5 metru a dlouhý tři metry. Fungovat by měl až do ukončení provozu ISS. Jeho vývoj stál dvě miliardy dolarů.
A proč AMS-2? Protože je mladším bratříčkem AMS-1, který již ve vesmíru byl. Během mise STS-91 raketoplánu Discovery v roce 1998 byl umístěn v jeho nákladovém prostoru a vystaven kosmickým paprskům, kterých během 103 hodin činnosti zaznamenal skoro 100 milionů.
Testování techniky pro nová plavidla
 Až se Endeavour na konci své mise odpojí a vzdálí od stanice ISS, znova se k ní vrátí. Tento unikátní druhý přílet ke stanici je součástí experimentu STORRM, který má za cíl otestovat setkávací senzory pro budoucí americké lodě Orion. Se senzory v nákladovém prostoru bude Endeavour kopírovat zamýšlenou setkávací trajektorii, po které budou lodě Orion stíhat stanici ISS. Cílem je znova se přiblížit ke stanici na asi 180 metrů a sledovat výkon a data, produkovaná senzory. Asi pět hodin po odpojení od stanice bude experiment hotov a raketoplán se definitivně vydá domů.
Poslední posádka raketoplánu Endeavour
Velitel Mark Kelly (sedící nejníže)
Kapitán amerického námořnictva a veterán tří kosmických letů bude velet šestičlenné posádce. Jako velitel má zodpovědnost za bezpečnost a splnění úkolů mise, bude řídit raketoplán při setkání se stanicí, přistání na Zemi a při experimentu STORRM po odletu od stanice. Dvě mise raketoplánu absolvoval jako pilot (STS-108 v roce 2001 a STS-121 v roce 2006), jedné velel (STS-124 v roce 2008).
Jeho manželka kongresmanka Gabrielle Giffordsová byla letos v lednu vážně zraněna při útoku atentátníka, Mark na čas přerušil přípravu k letu. Nakonec se do posádky vrátil a jeho manželka se zotavila natolik, že se přiletí podívat na start.
Pilot Gregory H. Johnson (první zleva)
 Bývalý plukovník letectva bude jako pilot zodpovědný za systémy raketoplánu a bude jej řídit při obletu stanice po odpojení od ní. Po dokončení základního výcviku pracoval Johnson na modernizaci kokpitů raketoplánů, zúčastnil se vyšetřování příčin zkázy raketoplánu Columbia roku 2003 a nyní je šéfem oddělení, zabývající se bezpečností astronautů.
Do vesmíru se vydává podruhé, taktéž jako pilot se zúčastnil mise STS-123 roku 2008.
Letový specialista 1 Michael Fincke (druhý zleva)
Plukovníka amerického letectva čekají při této misi tři kosmické výstupy. Má za sebou dva dlouhodobé pobyty na ISS v letech 2004 (Expedice 9) a 2008-9 (Expedice 18, které velel), během kterých nasbíral šest kosmických výstupů. V obou případech na stanici letěl jako kopilot lodi Sojuz. Prohlásil, že na ISS strávil 2,5 procenta svého života.
Letový specialista 2 Roberto Vittori (první zprava)
Italský astronaut, dodaný Evropskou kosmickou agenturou, se stane posledním neameričanem na palubě raketoplánu. Při této misi bude sloužit jako palubní inženýr raketoplánu, tzn. bude asistovat veliteli a pilotovi při důležitých manévrech. Stanici ISS navštívil dvakrát jako účastník letu lodi Sojuz (podobně jako kosmičtí turisté tam strávil jen několik dní při střídání dlouhodobých posádek).
Letový specialista 3 Andrew Feustel (druhý zprava)
Vystudovaný geolog, vedoucí spacewalker této mise, na kterého čekají tři výstupy do volného prostoru. Do vesmíru se již jednou vydal, v roce 2009 se zúčastnil poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu, během které absolvoval taktéž tři výstupy mimo loď.
Díky českým kořenům své manželky přibalí do osobního balíčku českého Krtečka.
Letový specialista 4 Gregory Chamitoff (třetí zleva)
Má za sebou dlouhodobý pobyt na stanici ISS v roce 2008, kdy zde pobýval jako letový inženýr Expedicí 17 a 18, střídaný raketoplány. V červnu ho sem dopravil Discovery STS-124 (pod velením Marka Kellyho), v listopadu se vrátil při misi Endeavour STS-126. Jako člen Expedice 18 zde pobýval asi měsíc pod velením Michaela Fincka. Při této misi ho čekají dva výstupy do kosmu.
Zdroj:
Oficiální Press Kit k misi STS-134 (EN) |
