Program raketoplánů se blíží k brzkému konci a tři aktivní letouny si odbývají své poslední mise, Discovery už ji má za sebou a nyní je na řadě Endeavour. Při svém posledním výletu na oběžnou dráhu zamíří k Mezinárodní kosmické stanici a dopraví tam důležitý astronomický přístroj.

Letoun Endeavour, vyrobený na konci 80. let jako náhrada za zničený Challenger, má za sebou již 24 letů do kosmu, kde strávil již asi 280 dnů. Mise STS-134 se původně vůbec neměla uskutečnit (poslední mise raketoplánu měla mít označení STS-133) ale nakonec byl program prodloužen o jednu misi kvůli dopravě spektrometru AMS-2 na stanici ISS. Posléze byla do harmonogramu připsána ještě jedna mise STS-135, která se má uskutečnit v létě a má definitivně uzavřít činnost raketoplánů.

Poslední let Endeavouru je plánován jako 14denní mise ke kosmické stanici ISS se čtyřmi plánovanými kosmickými výstupy a dvěma hlavními položkami v sekci náklad: jednak půjde o nosič ELC3 s náhradními díly a výbavou pro stanici (obsahuje dvě S-pásmové antény, nádrž s čpavkem pro chladící systém, komponenty pro robotické manipulátory, vědecké experimenty), který bude upevněn na exteriér komplexu a další místo v nákladovém prostoru raketoplánu zaujme astronomický přístroj evropské výroby AMS-2 (Alpha Magnetic Spectrometer 2).

Spektrometr AMS-2

Tento přístroj bude den po příletu raketoplánu ke stanici vyložen z jeho nákladového prostoru robotickou paží a nainstalován zvenčí na příhradový nosník S3 hřbetu stanice. AMS má velký magnet, jehož magnetické pole bude zakřivovat dráhy přilétajících nabitých kosmických částic, čehož využije celkem osm vědeckých instrumentů a získá informace o těchto prolétajících částicích. Stovky vědců ze 16 zemí se těší, že jim získaná data pomohou porozumět problematice složení a vzniku vesmíru, temné hmoty a antihmoty. AMS by také mohl poskytnout nové poznatky o pulsarech, zdrojích gamma záření a dalších fenoménech, které teprve čekají na pojmenování.

AMS-2 váží bezmála sedm tun, je vysoký 3,3 metru, široký 4,5 metru a dlouhý tři metry. Fungovat by měl až do ukončení provozu ISS. Jeho vývoj stál dvě miliardy dolarů.

A proč AMS-2? Protože je mladším bratříčkem AMS-1, který již ve vesmíru byl. Během mise STS-91 raketoplánu Discovery v roce 1998 byl umístěn v jeho nákladovém prostoru a vystaven kosmickým paprskům, kterých během 103 hodin činnosti zaznamenal skoro 100 milionů.

Testování techniky pro nová plavidla

Až se Endeavour na konci své mise odpojí a vzdálí od stanice ISS, znova se k ní vrátí. Tento unikátní druhý přílet ke stanici je součástí experimentu STORRM, který má za cíl otestovat setkávací senzory pro budoucí americké lodě Orion. Se senzory v nákladovém prostoru bude Endeavour kopírovat zamýšlenou setkávací trajektorii, po které budou lodě Orion stíhat stanici ISS. Cílem je znova se přiblížit ke stanici na asi 180 metrů a sledovat výkon a data, produkovaná senzory. Asi pět hodin po odpojení od stanice bude experiment hotov a raketoplán se definitivně vydá domů.

Poslední posádka raketoplánu Endeavour

Velitel Mark Kelly (sedící nejníže)

Kapitán amerického námořnictva a veterán tří kosmických letů bude velet šestičlenné posádce. Jako velitel má zodpovědnost za bezpečnost a splnění úkolů mise, bude řídit raketoplán při setkání se stanicí, přistání na Zemi a při experimentu STORRM po odletu od stanice. Dvě mise raketoplánu absolvoval jako pilot (STS-108 v roce 2001 a STS-121 v roce 2006), jedné velel (STS-124 v roce 2008).

Jeho manželka kongresmanka Gabrielle Giffordsová byla letos v lednu vážně zraněna při útoku atentátníka, Mark na čas přerušil přípravu k letu. Nakonec se do posádky vrátil a jeho manželka se zotavila natolik, že se přiletí podívat na start.

Pilot Gregory H. Johnson (první zleva)

Bývalý plukovník letectva bude jako pilot zodpovědný za systémy raketoplánu a bude jej řídit při obletu stanice po odpojení od ní. Po dokončení základního výcviku pracoval Johnson na modernizaci kokpitů raketoplánů, zúčastnil se vyšetřování příčin zkázy raketoplánu Columbia roku 2003 a nyní je šéfem oddělení, zabývající se bezpečností astronautů.

Do vesmíru se vydává podruhé, taktéž jako pilot se zúčastnil mise STS-123 roku 2008.

Letový specialista 1 Michael Fincke (druhý zleva)

Plukovníka amerického letectva čekají při této misi tři kosmické výstupy. Má za sebou dva dlouhodobé pobyty na ISS v letech 2004 (Expedice 9) a 2008-9 (Expedice 18, které velel), během kterých nasbíral šest kosmických výstupů. V obou případech na stanici letěl jako kopilot lodi Sojuz. Prohlásil, že na ISS strávil 2,5 procenta svého života.

Letový specialista 2 Roberto Vittori (první zprava)

Italský astronaut, dodaný Evropskou kosmickou agenturou, se stane posledním neameričanem na palubě raketoplánu. Při této misi bude sloužit jako palubní inženýr raketoplánu, tzn. bude asistovat veliteli a pilotovi při důležitých manévrech. Stanici ISS navštívil dvakrát jako účastník letu lodi Sojuz (podobně jako kosmičtí turisté tam strávil jen několik dní při střídání dlouhodobých posádek).

Letový specialista 3 Andrew Feustel (druhý zprava)

Vystudovaný geolog, vedoucí spacewalker této mise, na kterého čekají tři výstupy do volného prostoru. Do vesmíru se již jednou vydal, v roce 2009 se zúčastnil poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu, během které absolvoval taktéž tři výstupy mimo loď.

Díky českým kořenům své manželky přibalí do osobního balíčku českého Krtečka.

Letový specialista 4 Gregory Chamitoff (třetí zleva)

Má za sebou dlouhodobý pobyt na stanici ISS v roce 2008, kdy zde pobýval jako letový inženýr Expedicí 17 a 18, střídaný raketoplány. V červnu ho sem dopravil Discovery STS-124 (pod velením Marka Kellyho), v listopadu se vrátil při misi Endeavour STS-126. Jako člen Expedice 18 zde pobýval asi měsíc pod velením Michaela Fincka. Při této misi ho čekají dva výstupy do kosmu.

Zdroj:

Oficiální Press Kit k misi STS-134 (EN)