Obloha:
Měsíc je v novu ve středu 1. června.
Částečné zatmění Slunce
bude viditelné z Arktidy a mimo jiné také na Islandu.
Většina ČR se již neponoří do astronomické noci, lépe na tom jsou
již jen na jihu území, kde ještě Slunce bude klesat více než 18° pod obzor a astronomická noc zde nastane.
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti.
Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jižním obzorem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis),
která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu
nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází na ranní obloze. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru, ostatní jsou
úhlově příliš blízko Slunci.
Aktivita Slunce se o minulém víkendu výrazně zvýšila. Může za to aktivní oblast č. 11 226, která se vynořila
na východním okraji Slunce a je zde vidět mnoho skvrn. Silné erupce nejsou vyloučeny.
Viditelnost Plejád v
koronografu SOHO vystřídaly pro
tento týden sestry Hyády včetně nějjasnější hvězdy v Býku - Aldebaranu. Prohlédnout
si můžete také
Aktuální snímek Slunce
z družice SDO.
Přelety ISS jsou po delší době viditelné v brzkých ranních hodinách.
Přinášíme opět tabulku přeletů stanice a případně i družice NanoSail-D, která nyní může vydávat pravidelné záblesky.
Klikněte si v tabulce na nejbližší
místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).
 Kosmonautika:
- Raketoplán Endeavour se loučí s pobytem v kosmu. V pondělí před šestou ranní našeho času se oddělil od ISS
a přistání je v plánu na středu 1. června po půl deváté našeho času. Společně s Drew Feustelem se se stanicí
rozloučil i Krteček.
Prohlédněte si vybrané neobvyklé pohledy na ISS a raketoplán pohledem astronauta při kosmické vycházce:
Endeavour naposledy u ISS,
robotické paže, laboratoře a raketoplán,
část stanice s ATV 2 a Sojuzem,
Kupola s astronauty uvnitř.
Podrobné zpravodajství z průběhu letu.
- NASA oficiálně oznámila, že končí misi vozítka Spirit. To se odmlčelo již 22. května 2010, ale stále tu byla
naděje, že se znovu ozve, jakmile se dostatečně nabijí jeho baterie po marsovské zimě. Spirit však mlčí. NASA
plánuje již jen ojedinělé pokusy pomocí pozemské sítě radioteleskopů (DSN) ve vhodných okamžicích.
Výročí
- 30. května 1971 (40 let) odstartoval k Marsu Mariner 9.
13. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu
Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem
na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní
záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.
- 30. května 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1.
2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval
Lunar Reconaissance Orbiter
(zdroj: Wikipedia).
- 3. června 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 9
s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat.
Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena,
proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení
neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor...
Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního
pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal.
(Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v "křesílku" při letech raketoplánu).
Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |
