logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mlhovina Tarantule
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Největší dalekohled světa bude menší 2011.06.20 10:00

EELT Evropští astronomové se před několika lety rozhodli postavit dalekohled, který hned tak někdo nepřekoná. Původní představy počítaly s objektivem o průměru 100 m, který měl být sestaven z 3048 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,6 m. Konstruktéři jej označovali názvem OWL, což je zkratka anglického termínu OverWhelmingly Large Telescope (dalekohled mimořádně velkých rozměrů). Owl je v angličtině také sova, a ta jak známo, má velmi dobrý zrak. Kvality dalekohledu by umožnily astronomům například spatřit u jiných hvězd planety, srovnatelné s velikostí naší Země.

Představa stometrového dalekohledu se však ukázala být nad současné možnosti techniky. Proto Rada Evropské jižní observatoře dala zelenou vypracování detailní studie menšího, avšak i tak extrémně velkého dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Předpokládá se, že nový dalekohled způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.

Od konce roku 2005 pracovala Evropská jižní observatoř ve spolupráci s astronomickou veřejností na definici nového velkého dalekohledu pro polovinu příštího desetiletí. Více než 100 astronomů z celé Evropy se v roce 2006 podílelo na novém konceptu dalekohledu, v němž pečlivě posuzovali výkon dalekohledu, finanční náklady a veškerá rizika spojená s projektem.

Projekt počítal s finančními náklady kolem 800 miliónů euro na dalekohled s objektivem o průměru 42 m. Hlavní zrcadlo se mělo skládat z 906 hexagonálních (šestiúhelníkových) segmentů, každý o průměru 1,45 m. Sekundární zrcadlo mělo mít průměr větší než 6 m. Za účelem získání velmi ostrých a kvalitních snímků se počítalo s vybavením systémem adaptivní optiky za účelem odstranění atmosférických turbulencí. Třetí zrcadlo o průměru 4,2 m mělo nasměrovat světlo do systému adaptivní optiky, složeného ze dvou zrcadel o průměru 2,5 m a 2,7 m. Těchto 5 zrcadel tak mělo poskytovat výsledný obraz mimořádné kvality.

Evropský dalekohled E-ELT v oblasti Cerro Armazones - kresba Pod vlivem finanční a hospodářské krize se hledají úspory prakticky všude, což nakonec "odnesl" i připravovaný dalekohled. Průměr jeho objektivu byl snížen ze 42 m na 39,3 m. Tím by měly klesnout náklady na realizaci z 1,28 na 1,06 miliardy euro, což by mělo umožnit výstavbu během příštích 10 až 11 let. Finanční částkou 3 milióny euro přispěje i Česká republika, která je od roku 2007 členem Evropské jižní observatoře ESO.

Primární zrcadlo se bude skládat z 1000 segmentů, každý segment bude mít tvar šestiúhelníku o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Zmenšen bude i průměr sekundárního zrcadla na 4,2 m.

Zrcadla systému adaptivní optiky budou začleněna do optické soustavy dalekohledu za účelem kompenzace neostrosti snímků vesmírných objektů, což je způsobeno neklidem atmosféry. Jedno z těchto zrcadel bude podepřeno soustavou 6 000 aktivních členů (aktuátorů), jejichž úkolem bude "zakřivit" jeho tvar v závislosti na stavu atmosféry až 1000krát za sekundu, čímž bude dosaženo kvalitního obrazu.

Dalekohled bude vybudován v oblasti Cerro Armazones, což je pohoří v centrální oblasti chilské pouště Atacama. Místo, kde bude postaven největší evropský i světový dalekohled, se nachází asi 20 km od oblasti Cerro Paranal, kde byly již dříve postaveny dalekohledy VLT (Very Large Telescope) patřící Evropské jižní observatoři.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4786x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce