Česká astronomická společnost

Největší dalekohled světa bude menší 2011.06.20 10:00

EELT Evropští astronomové se před několika lety rozhodli postavit dalekohled, který hned tak někdo nepřekoná. Původní představy počítaly s objektivem o průměru 100 m, který měl být sestaven z 3048 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,6 m. Konstruktéři jej označovali názvem OWL, což je zkratka anglického termínu OverWhelmingly Large Telescope (dalekohled mimořádně velkých rozměrů). Owl je v angličtině také sova, a ta jak známo, má velmi dobrý zrak. Kvality dalekohledu by umožnily astronomům například spatřit u jiných hvězd planety, srovnatelné s velikostí naší Země.

Představa stometrového dalekohledu se však ukázala být nad současné možnosti techniky. Proto Rada Evropské jižní observatoře dala zelenou vypracování detailní studie menšího, avšak i tak extrémně velkého dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Předpokládá se, že nový dalekohled způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.

Od konce roku 2005 pracovala Evropská jižní observatoř ve spolupráci s astronomickou veřejností na definici nového velkého dalekohledu pro polovinu příštího desetiletí. Více než 100 astronomů z celé Evropy se v roce 2006 podílelo na novém konceptu dalekohledu, v němž pečlivě posuzovali výkon dalekohledu, finanční náklady a veškerá rizika spojená s projektem.

Projekt počítal s finančními náklady kolem 800 miliónů euro na dalekohled s objektivem o průměru 42 m. Hlavní zrcadlo se mělo skládat z 906 hexagonálních (šestiúhelníkových) segmentů, každý o průměru 1,45 m. Sekundární zrcadlo mělo mít průměr větší než 6 m. Za účelem získání velmi ostrých a kvalitních snímků se počítalo s vybavením systémem adaptivní optiky za účelem odstranění atmosférických turbulencí. Třetí zrcadlo o průměru 4,2 m mělo nasměrovat světlo do systému adaptivní optiky, složeného ze dvou zrcadel o průměru 2,5 m a 2,7 m. Těchto 5 zrcadel tak mělo poskytovat výsledný obraz mimořádné kvality.

Evropský dalekohled E-ELT v oblasti Cerro Armazones - kresba Pod vlivem finanční a hospodářské krize se hledají úspory prakticky všude, což nakonec "odnesl" i připravovaný dalekohled. Průměr jeho objektivu byl snížen ze 42 m na 39,3 m. Tím by měly klesnout náklady na realizaci z 1,28 na 1,06 miliardy euro, což by mělo umožnit výstavbu během příštích 10 až 11 let. Finanční částkou 3 milióny euro přispěje i Česká republika, která je od roku 2007 členem Evropské jižní observatoře ESO.

Primární zrcadlo se bude skládat z 1000 segmentů, každý segment bude mít tvar šestiúhelníku o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Zmenšen bude i průměr sekundárního zrcadla na 4,2 m.

Zrcadla systému adaptivní optiky budou začleněna do optické soustavy dalekohledu za účelem kompenzace neostrosti snímků vesmírných objektů, což je způsobeno neklidem atmosféry. Jedno z těchto zrcadel bude podepřeno soustavou 6 000 aktivních členů (aktuátorů), jejichž úkolem bude "zakřivit" jeho tvar v závislosti na stavu atmosféry až 1000krát za sekundu, čímž bude dosaženo kvalitního obrazu.

Dalekohled bude vybudován v oblasti Cerro Armazones, což je pohoří v centrální oblasti chilské pouště Atacama. Místo, kde bude postaven největší evropský i světový dalekohled, se nachází asi 20 km od oblasti Cerro Paranal, kde byly již dříve postaveny dalekohledy VLT (Very Large Telescope) patřící Evropské jižní observatoři.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 4828x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.