logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Sloupy v Orlí mlhovině infračerveně
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
31. vesmírný týden 2011 2011.07.30 17:11

Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: Stellarium Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc není ve fázi srpku dobře viditelný, protože prochází pod ekliptikou, která už tak v létě nedosahuje moc vysoko a svírá se západním obzorem malý úhel. Jestliže Saturn je za soumraku jen 10° nad ZJZ obzorem, tak Měsíc, který prochází ve středu a ve čtvrtek pod ním bude stěží viditelný. 3. srpna bude na konci občanského soumraku asi 2° nad obzorem, ale ani 4. srpna nebude o mnoho výše, pouze 5°. Měsíc v první čtvrti tedy uvidíme v sobotu 6. srpna pouze 11° nad jihovýchodem.

Planety viditelné okem: Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny je už skutečně nízko a s obtížemi uvidíme něco víc, než jen prstenec a velký měsíc Titan.
Další planety jsou vidět nejlépe nad ránem. Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad východojihovýchodem. Kromě oblačných pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu - v úterý 2. 8. projde středem kotoučku ve 2:27 SELČ, v neděli 7. 8. v 1:36.
1. 8. přechází hned po půlnoci stín Európy (konec 1:40 SELČ), měsíček přechází od 2:02. Ió přechází 6. 7. od 2:21 a jeho stín od 0:57 do 3:07.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno na pomezí Býka a Blíženců. Koncem týdne projde pod hvězdokupou M 35.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Nyní je v souhvězdí Ryb pod pegasovým čtvercem. Neptun je slabý, vidět je pouze dalekohledem. Vrcholí kolem půl třetí v souhvězdí Vodnáře. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce. Povšimněte si na snímku i hvězdokupy Praesepe - Jesličky - v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce roste. Na východní polovině slunečního kotouče se nachází velké skvrny, aktivní oblasti provází erupce. Momentální aktivitu sledujte na Spaceweather.com. Počet skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 5. srpna se chystá start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Plánovaný čas startu je 17:34 SELČ. Startovací okno trvá do 26. srpna.
    Úkolem Juno je pomoci nám porozumět vzniku a vývoji Jupiteru, jeho složení, atmosféře, magnetosféře. Let k Jupiteru bude trvat 5 let. Po startu v srpnu 2011 je v plánu urychlení průletem kolem Země v říjnu 2013 a přílet k Jupiteru v červenci 2016. Předpokládaný konec mise je v říjnu 2017. Sledujte web NASA.
  • Odložený start Ariane 5-ECA z 1. července je v plánu 3. srpna. Sledujte web nosičů ESA. Raketa má vynést družice ASTRA-1N a BSAT-3c.

Výročí

  • 6. srpna 1961 (50 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.
  • Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (830 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopeje. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny - zbytku supernovy z roku 1054.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 4462x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce