logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
32. vesmírný týden 2011 2011.08.08 00:24

Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc se blíží k úplňku, který nastane v sobotu 13. srpna. Prochází nízko položenými souhvězdími zvířetníku. Bude tedy svým svitem rušit padající meteory z roje Perseid.

Planety viditelné okem: Saturn je za večerního soumraku již obtížně viditelný.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad jihovýchodem. Za svítání už jej najdeme 50° vysoko nad jihem, což nabízí v minulých letech nebývalou možnost pro spatření mnoha detailů na stále se zvětšujícím kotoučku.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 9. 8. ve 3:52. SELČ, 12. 8. v 1:22 a 14. 8. ve 3:00.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat 13. 8. ve 2:51 začátek přechodu stínu Ió. Tentýž den, 13. 8. večer, začne ve 23:31 přecházet stín Ganyméda a přechod stínu skončí 14. 8. v 1:40.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích vlevo od hvězdokupy M 35.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce byla nejvyšší od posledního minima. Vyskytovaly se tři skupiny velkých skvrn, docházelo k velmi silným erupcím doprovázených výrony hmoty přímo k Zemi. Po nejsilnější erupci z 4. srpna došlo v noci z 5. na 6. srpna k polární záři viditelné i ze střední Evropy. Dozvuky těchto událostí si prohlédněte na Spaceweather.com. Poslední aktivní oblast s velkými skvrnami nyní zapadá. Vyčkejme 14 dní zda a v jaké podobě se nynější skvrny vrátí. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum 13. srpna, ale raději se dívejte co nejdříve, než začne nad ránem vadit Měsíc. Hezký trailer připravili v Meteorwatch.

Výhodné přelety ISS nastávají ráno. Koncem týdne začnou večerní přelety.
Dostal jsem milé upozornění od Michala Vojtěcha na družici NanoSail-D, že je snad konečně vidět dle předpovědí na serveru Calsky.com. Doporučuji to tedy zkoušet také.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

trasa kterou projelo vozítko Opportunity Kosmonautika:

  • 5. srpna proběhl podle plánu start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru.
    Několikrát odkládaný start rakety Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi proběhl 7. srpna. Jednalo se o 59. start rakety Ariane 5 a navíc již čtvrtý letošní.
  • Čína plánuje vyslat 14. srpna na geostacionární dráhu družici PakSat-1R pomocí rakety Dlouhý pochod.
  • Na Marsu byly spatřeny projevy tekoucí vody na snímcích sondy MRO.
    Vozítko Opportunity má mezitím za sebou další milník. V podstatě právě dorazilo k okraji kráteru Endeavour. Výřezy z map, kudy projelo jsou vidět vlevo. Mys York s místem Spirit point jsou nejbližším cílem Opportunity. Snímek pořízený 6. srpna ukazuje mohutné valy obrovského kráteru Endeavour.

Výročí

  • 9. srpna 1976 (35 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem.
  • 10. srpna 1966 (45 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.
  • 13. srpna 1596 (415 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (~332 dnů) a rozdíl jasností (~2 až 10 mag).

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 5954x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce