Česká astronomická společnost

Obloha:

Měsíc: nov nastává ve středu 26. října. Tmavé a dlouhé noci vybízí k pozorování objektů vzdáleného vesmíru. Večer si můžeme prohlížet některé letní objekty, v průběhu noci se nám nabízí nejlépe podzimní obloha s mnoha galaxiemi a nad ránem si vychutnáme zimní a první jarní objekty.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem kolem jedné ranní ve výšce asi 52°. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Mars (1,2 mag) v souhvězdí Lva se kolem půl sedmé ráno nalézá 50° vysoko nad jihovýchodem. Na malinkatém kotoučku lze za dobrých podmínek vidět asi jen polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.

Aktivita Slunce je stále vysoká a mohla by se ještě zvýšit s tím, jak se na polokouli Slunce natočené k Zemi objevila nová velká skupina skvrn.
Sluneční skvrny si můžete aktuálně zkontrolovat na snímku z družice SDO.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je v souhvězdí Herkula. Její výška nad obzorem se snižuje, ale v době maxima jasu po novém roce bude opět vysoko. Podrobněji k vývoji této komety čtěte v článku Jakuba Černého.

Přelety ISS jsou nyní vidět večer. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Kosmonautika:

• Minulý pátek, 21. říjen 2011, je významným dnem v kosmonautice s ohledem na to, že poprvé odstartovala raketa Sojuz mimo území bývalého Sovětského svazu. Stalo se tak z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyáně. Ten se nachází výhodně nedaleko rovníku v Jižní Americe a umožňuje tak díky rotaci Země navýšit nosnost Sojuzu asi o jednu tunu na geosynchronní dráhu. Zároveň nabízí mezistupeň mezi slabší raketou Vega a silnou Ariane 5.
  Spekuluje se, že viditelnost nočních svítících oblak tentýž den večer, mohla souviset se startem této rakety.
• V neděli 23. října nad ránem došlo k avizovanému zániku družice ROSAT. Přesné místo pádu není známo, pád zatím nikdo neohlásil, nejspíš tedy nastal nad neobydlenými oblastmi.
• 28. října je v plánu vypuštění rakety Delta 2 z kosmodromu Vandenberg. Ponese velkou družici NPP (výzkum počasí a klimatu polárních oblastí) a šest malých "cubesatů".
• 30. října by měla odstartovat z Bajkonuru raketa Sojuz-U s lodí Progress M-13M k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Výročí

• 24. října 1601 (410 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu v určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.
• 24. října 1851 (160 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.
• 24. října 2006 (5 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru a nyní je na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přináší nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru.
  Na závěr ještě odkaz na stránku k 1. průletu kolem Venuše.
• 25. října 1671 (340 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.
• 25. října 2006 (5 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna družice byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci než obíhá Země a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začla za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. V roce 2011 se dostaly právě do bodu, kdy byly proti sobě a zároveň tedy kolmo ke spojnici Země - Slunce. Díky tomu můžeme od letošního roku vždy sledovat celý povrch Slunce v UV záření. Za dalších pět let se sondy dostanou za Slunce a začnou se vracet.
• 27. října 1961 (50 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I - byl to úspěšný start a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.
• 30. října 1981 (30 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části a po 127 minutách se pro kruté podmínky na povrchu odmlčela.

Mapa oblohy v říjnu a info o Jupiteru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.