Obloha:
Měsíc: první čtvrť nastává ve středu 2. listopadu. Večer tedy můžeme prohlížet zajímavé útvary
poblíž hranice světla a tmy - terminátoru.
Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem již před půlnocí.
Z úkazů měsíců zdůrazněme pondělní večer, kdy nastává dvojpřechod měsíců Ió a Ganymédu. Od 18:46
do 19:21 bude možné na kotouči Jupiteru spatřit současně dva měsíce a dva stíny.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
1. 11. |
2:00 |
|
31. 10. |
Ió přechod měsíc 17:13-19:21, stín 17:16-19:26 |
1. 11. |
21:52 |
|
31. 10. |
Ganyméd přechod měsíc 18:45-20:09, stín 18:46-20:43 |
3. 11. |
3:38 |
|
3. 11. |
Európa zákryt zač. 2:00, zatmění konec 4:42 |
3. 11. |
23:30 |
|
4. 11. |
Európa přechod měsíc 21:00-23:22, stín 21:20-23:47 |
4. 11. |
19:21 |
|
5. 11. |
Ió zákryt zač. 3:23 |
6. 11. |
1:08 |
|
6. 11. |
Ió přechod měsíc 0:31-2:39, stín 0:43-2:53 |
6. 11. |
20:59 |
|
6. 11. |
Európa zatmění konec 18:01 |
|
|
|
6. 11. |
Ió zákryt zač. 21:49, zatmění konec 0:12 |
Časy jsou v SEČ. |
Mars (1,1 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko nad jihovýchodem. Pomalu se přibližuje k
nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Na malinkatém kotoučku (6") můžete zkoušet zahlédnout alespoň polární čepičku
popř. náznaky výrazných albedových útvarů.
Aktivita Slunce kolísá velmi rychle. Pokud se zde zmíníme, že je vysoká, vzápětí poklesla a nyní je
nízká, ale stačí, aby se k nám natočila nová aktivní oblast a vše může být jinak. Každopádně minulý týden přinesl
přeci jenom jednu pěknou polární záři, kterou dobře zdokumentovali
v USA, ale také
Jan Čamek na Islandu.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na
snímku z družice SDO.
Tauridy nejsou zdaleka jediné meteory, které můžete v těchto nocích spatřit. S ohledem na fázi Měsíce a
výšku radiantu významnějších rojů, jakož i povahu výskytu sporadických meteorů (které jsou více vidět nad ránem,
kdy jim letíme se Zemí vstříc), vyplatí se sledovat meteory v druhé polovině noci. Tauridy poznáte podle jejich
malé rychlosti. Občas proletí opravdu jasný meteor, nebo bolid. Rychlejší meteor může vyletět zdánlivě z oblasti
mezi vrškem Oriona, Blíženci a Malým psem. Potom se možná jedná o jeden z dalších meteorů rojů, jako jsou slábnoucí
Orionidy, Canis Minoridy nebo úplně obyčejné meteory sporadické, letící náhodou nám v cestě. Ať už se zaměříte
na Tauridy, nebo jiné meteory, počítejte s frekvencemi kolem 2 - 3 meteorů za hodinu. Zato sporadických můžete vidět
nad ránem třeba i deset za hodinu. Pokud bude jasno...
Večerní přelety ISS tento týden pomalu končí.
K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru
Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s
Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).
Kosmonautika:
- 30. října úspěšně odstartoval
Sojuz-U s lodí Progress M-13M. Úspěšný start ověřil, že raketa funguje jak má,
což umožní start další posádky k ISS, který je plánován 14. listopadu.
Video ze startu.
- Obrazem se můžeme vrátit také ke
startu rakety Delta 2
s družicí NPP určenou ke studiu počasí a klimatu polárních oblastí.
- Čína plánuje start rakety Dlouhý pochod s nepilotovanou lodí ke své orbitální stanici Tiangong-1.
Loď Shenzhou-8 by měla z kosmodromu Jiuquan odstartovat 31. října.
Výročí
- 31. října 1936 (75 let) byl proveden
první úspěšný test raketového
motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (
JPL).
- 4. listopadu 1981 (30 let) odstartovala sonda
Veněra 14
k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně
fotografický průzkum okolí a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté
podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).
- 5. listopadu 1906 (105 let) se narodil významný americký astronom
Fred Whipple.
Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési "špinavé sněhové koule". To znamená, že je považujeme za
pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet.
Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný
Whippleův štít
- jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu
před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek
na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice, než dříve používané masivní stínění. Na tomto
principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.
Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |