Obloha:
Měsíc: 9. 11. prochází 4 stupně nad Jupiterem. Úplněk nastává 10. listopadu.
Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem již před jedenáctou večer.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 8. 11. |
2:46 |
|
7. 11. |
Ió přechod měsíc 18:57-21:05, stín 19:11-21:21 |
| 8. 11. |
22:37 |
|
7. 11. |
Ganyméd přechod měsíc 21:58-23:26, stín 22:48-0:44 |
| 9. 11. |
18:28 |
|
8. 11. |
Ió zatmění konec 19:41 |
| 11. 11. |
0:15 |
|
11. 11. |
Európa přechod měsíc 23:14-1:37, stín 23:55-2:22 |
| 11. 11. |
20:06 |
|
13. 11. |
Ió přechod měsíc 2:15-4:23, stín 2:38-4:48 |
| 13. 11. |
1:53 |
|
13. 11. |
Európa zatmění konec 20:39 |
| 13. 11. |
21:44 |
|
13. 11. |
Ió zákryt zač. 23:33, zatmění konec 2:07 |
| Časy jsou v SEČ. |
Mars (1,0 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko téměř nad jihem. Pomalu se přibližuje k
nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Tento týden budou k sobě nejblíže kolem 10. listopadu - asi 1,25°. Na malinkatém
kotoučku (6") můžete zkoušet zahlédnout alespoň polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.
Slunce je opět aktivnější. Na jeho povrchu se objevila aktivní oblast s mnoha skvrnami, které dohromady
zabírají největší plochu za poslední roky. Před víkendem byla naděje, že až se natočí směrem k Zemi, mohla by
uvolnit energii silnou erupcí nejvyšší třídy X. Jaká bude realita sledujte na našem
aurora-monitoru nebo anglicky na
Spaceweather.com.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na
snímku z družice SDO.
Přelety ISS na večerní obloze neuvidíme. Ve dne se však může trefit na sluneční kotouč. S patřičným
ochranným filtrem na dalekohledu můžeme zachytit
její mihnutí se před Sluncem.
Jeden takový přelet například nastane 8. listopadu před 10. hodinou přibližně na linii Č. Budějovice - Havl. Brod -
Žamberk. Další linie pak v neděli přibližně ve 14:45 protíná Ostravu, Havířov či Těšín. Stačí si upřesnit
počasí, čas a místo přeletu podle serveru
Calsky.com a vyrazit.
Kosmonautika:
Výročí
- 6. listopadu 1966 (45 let) odstartovala sonda
Lunar Orbiter 2.
Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst
vhodných pro přistání Apollo. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů
a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam
dopadla 11. října 1967.
- 7. listopadu 1996 (15 let) startovala k Marsu úspěšná sonda
Mars Global Surveyor.
Donedávna se jednalo o nejdéle fungující satelit Marsu, jehož rekord nyní překonává jiná dlouhopracující sonda
Mars Odyssey. Na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 12. 9. 1997 a 2. listopadu 2006 s námi přestala komunikovat.
- 8. listopadu 1656 (355 let) se narodil
Edmund Halley.
Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje
kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný
geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a
astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat
jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
- 11. listopadu 1966 (45 let) startoval závěrečný let přípravného programu letu
před misí Apollo -
Gemini 12.
Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena,
vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.
- 12. listopadu 1981 (30 let) odstartoval ke svému druhému letu
raketoplán Columbia.
Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně
použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor - "kanadskou
ruku", ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva
dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou
externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň
ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.
- 12. listopadu 1891 (120 let) se narodil astronom
Seth Barnes Nicholson,
objevitel čtyř jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu
Slunce.
Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |
