Na našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední
měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek.
Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a
doufejme i dosud neznámá.
Kosmonautem na ISS
Díky americkým astronautům Ronu Garanovi a Miku Fossumovi jsme se mohli i my na chvíli ocitnout na palubě Mezinárodní vesmírné
stanice a spatřit naši matičku Zemi z oběžné dráhy. Video sestavil z dat NASA Michael König.
Neobyčejná kometa
Určitě nelze opomenout video oslavující pohledy na kometu Lovejoy celou letkou kosmických sond. Způsob, jakým jsme mohli sledovat
průlet komety kolem Slunce téměř v přímém přenosu, se zapsal do dějin kometární astronomie.
Time-lapse
Pokračování nám připravil Ben Canales. Tento člověk je nadšenec do pořizování time-lapse videa. Zabivakuje na nějakém pěkném místě,
připraví fotoaparát na pohyblivém rameni a z pořízených fotografií vznikne nádherné video.
Jeho fotografie jsou opravdu neobvyklé.
Polární záře
Když jsem shlédl video o polárních zářích odkazované na Astronomickém fóru, dospěl jsem k závěru, že je nejen pěkné, ale asi i
jedno z nejnázornějších, které jsem o principu vzniku polárních září viděl. Kvalitě napomáhá, že na jeho tvorbě spolupracovala
Univerzita v Oslo.
Majestátní Jupiter
U následujícího videa bude žasnout nejeden okukovač planet. Mapa Jupiteru napasovaná na 3D model je vytvořena z reálných fotografií
observatoře Pic du Midi. Mají zde 1-m dalekohled a výborné podmínky pro fotografování planet.
Vzpomínka na raketoplány
Mezi zajímavými kousky, které mi uvízly v archívu, by nemělo chybět ani video časopisu Nature. Je to pěkný klip připomínající
všechny lety raketoplánů a vlastně i jejich neuvěřitelný přínos rozvoji kosmonautiky.
Poutník Voyager
Když jsme u té kosmonautiky, zakončíme to něčím úsměvným. Něčím takovým je podle (nejen) mého názoru kreslený videoklip o sondě
Voyager. Jednička je dnes nejvzdálenějším lidským výtvorem a Voyager 2 je hned po něm. Oba jsou někde na pomezí Sluneční soustavy
poté, co zkoumali velké planety od Jupiteru po Neptun. Takových sond, které opustí naši soustavu, je zatím jen pět. Dalšími jsou
sondy Pioneer 10 a 11, které letí pomaleji a ačkoli jsou starší, tak nejsou nejdál. Kromě Voyagerů ještě aktivně komunikujeme se
sondou New Horizons. Ta je teprve za dráhou Uranu a blíží se k Plutu, kterou dostihne v roce 2015. Po průletu kolem něj, doufejme,
navštíví ještě nějaký transneptunický objekt a pak zamíří také ven směrem ke hvězdám...
Krátká animovaná videa Guye Collinse, jako je výše
zmíněný Voyager bych vesměs doporučil všem, kdo ještě nechtějí končit a mají v plánu se pobavit trochu déle.
Díky za pozornost a v lednu jsme tu s další várkou.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.