Obloha:
Měsíc - první čtvrť připadá na úterní ráno. Jasné počasí vybízí k pozorování oblastí na terminátoru.
V pondělí je Měsíc u Jupiteru, pouze 4° nad ním. Ve čtvrtek, 2. února večer, míjí Měsíc Plejády.
Planety:
Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana vrcholí nad jihem již za soumraku. Velkou červenou skvrnu začaly
doprovázet nápadné světlé skvrny,
snad si jich také všimnete. Bohaté na vícenásobné úkazy měsíců jsou ze začátku týdne pondělní a středeční večery. Ale to je vše, co v
tomto týdnu vychází na období viditelnosti planety nad naším obzorem.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
31.1. |
22:32 |
|
30.1. |
Ió zákryt zač. 19:45, zatmění konec 23:14 |
1.2. |
18:24 |
|
30.1. |
Európa zákryt 20:32-23:04, zatmění zač. 23:19 |
3.2. |
20:03 |
|
31.1. |
Ió přechod 17:00-19:11, stín 18:22-20:31 |
5.2. |
21:42 |
|
1.2. |
Európa přechod konec 17:40, stín 17:50-20:14 |
|
|
|
1.2. |
Ganymédés přechod 17:42-19:55, stín zač. 23:18 |
|
|
|
1.2. |
Ió zatmění konec 17:43 |
Časy jsou v SEČ. |
Venuše (-4,1 mag) se pozvolna přesouvá z Vodnáře do Ryb a blíží se úhlově planetě Uran. Je výrazným večerním objektem na
jihozápadě. Fáze je tříčtvrtinová z ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku lehce nad 15".
Mars (-0,6 mag) překročil hranice souhvězdí Lva a Panny a začíná rychleji zjasňovat i zvětšovat svůj úhlový průměr.
Vychází po 20. hodině a maximální výšky asi 50° dosahuje před třetí ráno. Mars jeví trochu fázi. Při velikosti kolem 12 úhlových
vteřin lze na povrchu pozorovat výraznou polární čepičku
a možná i náznaky světlých a tmavých oblastí.
Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30°
vysoko nad jihem. Kotouček má téměř 18".
Slunce nám opět poslalo navštívenky v podobě pěkných erupcí, výronů vysokoenergetických částic i oblaků plazmy. Na život
na Zemi to kromě pěkných polárních září ve vyšších zeměpisných šířkách vliv nemělo. Aktuální stav přivrácené polokoule je klidnější,
obrázek slunečních skvrn si prohlédněte
na snímku z družice SDO.
Komety: Aktuálně nejjasnější pozorovatelnou kometou je ranní C/2009 P1 (Garradd). Nachází se v souhvězdí Herkula.
Tento týden prolétá kolem kulové hvězdokupy M92. Jasnost komety je téměř 6 mag. I přes mrazivá rána se vyplatí na ni podívat.
Podívejte se na podrobnější informace na stránkách
kommet.cz.
Vzpomeneme-li kometu C/2011 W3 (Lovejoy), určitě je zajímavé si ji připomenout například na pěkné
sadě fotografií Lestera Barnese z Austrálie. Ohon komety
se dokonce vyšplhal nad náš horizont, ale šance jej zachytit, byť fotograficky, byla limitní nule. Rozhovor s objevitelem se
objevil na webu Stefana Kürtiho.
Přelety ISS v ranních hodinách již brzy skončí.
Přikládáme tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.
Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- 26. ledna ostrartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U s nákladní lodí
Progress M-14M
s více než 2,5 tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ke spojení s ISS došlo 28. ledna.
Progress M-13M mezitím opustil ISS a ještě před sestupem do atmosféry vypustil ruský
mikrosatelit Čibis-M.
Ten bude zkoumat blesky a děje ve vysoké atmosféře.
- Ke svému prvnímu startu se chystá evropská
raketa Vega.
ESA tím získá třetí typ nosiče startujícího z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Vega je určena k vynášení nejlehčích nákladů,
středně těžké vynáší Sojuzy a nejtěžší Ariane 5.
- Marsovský robot Opportunity
slaví 9 let provozu na povrchu Marsu. Nyní kotví v zimovišti na valu kráteru Endeavour.
- Start rakety Proton s komunikačním
satelitem SES-4 byl odložen nejméně o několik týdnů z důvodu nespecifikovaných problémů nosné rakety.
Výročí
- 2. února 1977 (35 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice
Saljut-4.
- 4. února 1967 (45 let) odstartoval k Měsíci
Lunar-Orbiter 3.
Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na
začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.
- 2. února 1892 (120 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu
Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha
proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem
rádiového záření a tím byla překlasifikována z hvězdy na jádro aktivní galaxie.
Vzhledem k tomu, že uhodily silné mrazy, nastalo ideální období k vyhledání
tučňáka jizerského, který se vzácně vyskytuje v
Jizerské oblasti tmavé oblohy za největších mrazů.
Výhled na příští týden:
- Venuše projde kolem Uranu
- Ulysses (manévr u Jupiteru)
- pád meteoritu Sichote-Alin
Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |