Obloha:
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 14. února. Počátkem týdne je poblíž hvězdy Spica a planety Saturn v souhvězdí Panny.
Planety:
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana se po setmění lehce sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což
umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch.
Výborná fotografie Jupiteru se podařila 1. února známému
fotografovi Damianu Peachovi. Jsou na ní vidět detailně nejen kudrlinky u GRS, ale také podrobnosti na měsíci Ganymédu a stín měsíce
Európa spolu s měsíčkem samotným.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
13.2. |
18:23 |
|
14.2. |
Ió přechod zač. 20:57 |
15.2. |
20:02 |
|
15.2. |
Ió zákryt zač. 18:10, zatmění konec 21:34 |
17.2. |
21:41 |
|
15.2. |
Európa přechod zač. 20:31 |
18.2. |
17:33 |
|
16.2. |
Ió přechod stín konec 18:52 |
|
|
|
17.2. |
Európa zákryt kon. 17:53, zatmění 17:57-20:22 |
|
|
|
19.2. |
Ganyméd zákryt kon. 18:14, zatmění zač. 21:10 |
Časy jsou v SEČ. |
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti něco nad 17"
je osvětlený o něco více, než z poloviny.
Mars (-1,0 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Jeho velikost již přesáhla 13". Dobré pozorovací podmínky u něj nastávají i před
půlnocí. Dokonce i v uplynulých mrazech jej mnozí pozorovali a pořídili
pěkné kresby, na kterých můžeme vidět polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30°
vysoko nad jihem. Kotouček má kolem 18". Saturn se podařilo výborně zachytit
Freddy Willemsovi. Na jeho povrchu jsou stále
patrné zbytky bouře v jeho severní polokouli (na snímku dole, v podobě pásu v atmosféře, jako je to vidět v převracejícím dalekohledu).
Další nádherný snímek od Saturnu poslala sonda Cassini. Poté co jej zpracoval Gordan Ugarkovič, vznikl neobvyklý pohled na
měsíc Enceladus osvětlený odraženým světlem od Saturnu.
Zdrojem výše odkazovaných snímků je web
Planetary Virtual Observatory & Laboratory,
který velmi doporučuji shlédnout.
Slunce má aktuálně na povrchu dvě pěkné skvrnky. Také aktivita je občasně zvýšená a ukazují se občasné silnější erupce.
Jedno překrásné video z erupce
doprovázené odtržením tmavého filamentu natočila vesmírná observatoř Solar Dynamics Observatory (SDO) minulý čtvrtek 9. 2.
Obrázek slunečních skvrn z SDO si prohlédněte na
odkazovaném aktuálním snímku.
Přelety ISS začínají tento týden v ranních hodinách. pokud si chceme udělat představu o tom, jak to vidí shora astronauti,
máme výbornou příležitost. Právě byla uvolněna další
videa z nočních přeletů USA.
Když si odmyslíme hrůzu z nadměrného světelného znečištění, jde o neuvěřitelný estetický zážitek. Kombinace světla z lidských sídel
a polární záře je dokonalá. Pokud se chceme podívat na astronauty ze Země, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Globe at Night celosvětová kampaň, která se zabývá pozorováním stavu světelného znečištění vstoupila pokračuje sedmým
ročníkem. Zapojte se i vy.
Kosmonautika:
- Inaugurační let nového evropského nosiče
Vega z Francouzské Guayany se chystá 13. února před
polednem. Přímý přenos z Kourou začíná v 10:40 SEČ.
Jako užitečný náklad poslouží dva italské satelity - LARES (je určen k odrazům laserových paprsků a tím ke geodetickým a jiným
fyzikálním účelům) a ALMASat-1 (v podstatě mikrosatelit Univerzity v Bologni). Kromě nich bude vyneseno sedm pikosatelitů evropských
univerzit: e-St@r a UniCubeSat GG (Itálie), Goliat (Rumunsko), MaSat-1 (Maďarsko), PW-Sat (Polsko), Robusta (Francie) a Xatcobeo
(Španělsko).
- 14. února by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s velkou komunikační geostacionární
družicí SES-4. Pokryje celou oblast od Ameriky,
přes Afriku a Evropu až po část Asie a Blízký východ. Start byl odložen z konce ledna pro technické potíže nosné rakety.
- Rozvrh výměny posádek ISS dostal další ránu, když byl při rutinním testu Sojuzu TMA-04M zjištěn přetlak v sestupovém modulu.
Agentura Roskosmos nyní vyšetřuje přesnou příčinu přílišného natlakování kabiny. Každopádně bylo určeno, že nedojde k pouhému
nahrazení tohoto modulu tím samým ze Sojuzu TMA-05M, nýbrž že celý Sojuz 04M, včetně velitelské sekce bude sešrotován a tím pádem
se asi o 45 sní pozdrží všechny další odlety a přílety Sojuzů k ISS. Pro další podrobnosti čtěte článek na
NASASpaceflight.com.
Výročí
- 13. února 1852 (160 let) se narodil
John Dreyer, tvůrce
významných katalogů - NGC katalogu mlhovin
a hvězdokup (1888), IC katalogu (1895) a druhého IC katalogu (1908). První známý katalog objektů vydal Charles Messier a Pierre
Méchain v roce 1781 a zahrnoval 103 objektů. Později v katalogizaci pokračovali William a John Herschelovi (General Catalogue 1863,
5096 objektů). John Dreyer začal pracovat nejprve jako asistent Lorda Rosse a měl tak k dispozici tehdy největší 6 stopový reflektor.
Později pokračoval jako ředitel Armagh Observatory, kdy vydal NGC a později IC katalogy. Tím zahrnul 7840, 1520 respektive 3866
objektů oblohy.
- 14. února 1972 (40 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda
Luna 20.
21. února přistála úspěšně v Mare Foecunditatis. O den později z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, který 25. února
přistál s asi 100 gramy materiálu v Kazachstánu.
- 15. února 1992 (20 let) se dostala po balistické dráze na orbitu Měsíce japonská sonda
Hiten. Sonda skončila svou pouť kolem Měsíce 10. 4. 1993 pádem na
povrch. Článek o japonských planetárních sondách lépe přiblíží
program této východoasijské země.
Výhled na příští týden:
- 50. let prvního obletu Američana kolem Země
- Supernova 1987A
- Záviš Bochníček a Jan Kvíčala
Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. border= border=Časy jsou v SEČ.http://heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=25544 |