Obloha:
Měsíc bude v novu v úterý 21. 2. ve 23:37 SEČ. To znamená, že ve středu večer můžeme hledat velmi mladý srpek Měsíce hned
po západu Slunce. Tomu bohužel odpovídá nepříznivá předpověď počasí. Hledat je vhodné za pomoci triedru nejpozději od 18. hodiny.
Měsíc bude v tu dobu starý jen 18,5 hodiny! Mnohem snazší k nalezení, ale stále velmi hezký, bude čtvrteční nebo páteční srpek Měsíce
s popelavým svitem. Nedaleko Měsíce bude ve středu i jasný Merkur. V sobotu večer dojde k poměrně těsnému přiblížení Měsíce k Venuši.
Obě tělesa budou na obloze úhlově vzdálena jen tři stupně. V neděli vytvoří Měsíc trojúhelník s Jupiterem a Venuší.
Planety:
Merkur je v tomto týdnu mimořádně jasný (-1 mag), ale pohybuje se jen velmi nízko nad západním obzorem těsně po západu
Slunce. Díky velké jasnosti se vyplatí jej hledat a měl by být snadno viditelný i pouhým okem, pokud bude průzračno.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je nejvýraznějším večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti 18" je
osvětlený o něco více, než z poloviny.
Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Berana se po setmění sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což
umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 20.2. |
19:17 |
|
23.2. |
Ió přechod 17:26-19:37, stín 18:38-20:48 |
| 22.2. |
20:56 |
|
24.2. |
Európa zákryt zač. 18:08 |
| 25.2. |
18:27 |
|
26.2. |
Ganymédés zákryt zač. 20:18 |
| Časy jsou v SEČ. |
Mars (-1,1 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Pomalu se blíží březnová opozice se Sluncem, takže je viditelný dobře i v první
polovině noci a jeho velikost již přesáhla 13". Na povrchu lze pozorovat polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Největší výšky asi 30° nad jihem dosahuje před
čtvrtou hodinou ranní. Kotouček má kolem 18". Zajímavější je pochopitelně prstenec dvojnásobných rozměrů.
Slunce má opět neobvykle nízkou aktivitu, což se může každým dnem změnit. Výskyt slunečních skvrn na povrchu si můžete
zkontrolovat na
aktuálním snímku z SDO.
Přelety ISS pokračují tento týden ve večerních hodinách. Pokud se chceme podívat na stanici ze Země, stačí si v tabulce
kliknout na nejbližší velké město.
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- Ke startu se chystá
raketa Atlas V 551.
Původní termín startu byl posunut nejdříve na středu kvůli špatnému počasí. Raketa vynese vojenský telekomunikační satelit.
- Z kosmodromu Bajkonur konečně odstartovala
raketa Proton-M/Briz-M
s telekomunikační geostacionární družicí SES-4.
- Evropská sonda
Mars Express je opět v normálním provozu po více
než čtyřměsíční pauze způsobené problémy s pamětí.
- Mars Reconaissance Orbiter pořídil další detailní záběry míst přistání amerických sond Phoenix a Spirit. Můžeme tak porovnat, jak
vypadalo místo přistání Phoenixe v roce 2008 a letos.
Také přistávací modul a štít Spirit jsou dosud dobře
patrnými objekty v kráteru Gusev. Na snímku je přistávací část v levém dolním rohu a štít je nahoře jako světlý objekt na severním
okraji kráteru Bonneville.
- Marsovský robot Opportunity je zaparkován na okraji velkého kráteru Endeavour a snaží se přežít zimu s
velmi zaprášenými solárními panely.
Výročí
- 20. února 1962 (50 let) úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketa Atlas kosmickou loď Mercury, Friendship 7, s astronautem
Johnem Glenem na palubě. Americká kosmonautika tak oficiálně slaví 50 let (nepočítáme-li balistické skoky do vesmíru Sheparda
a Grissoma v roce 1961).
Tiskovou zprávu k výročí připravil Milan Halousek,
slavnostní stránku připravila i NASA.
- 23. února 2002 (10 let) zemřel
Záviš Bochníček, čestný člen České
astronomické společnosti. Známý je především jako popularizátor astronomie a kosmonautiky. Většinu života strávil na Slovensku.
Vzpomínku sepsal Jiří Grygar v Kosmických rozhledech 4/2002 str. 8.
- 24. února 1987 (25 let) byl zaznamenán výbuch supernovy v blízkém Velkém magellanově mračnu, průvodci naší Galaxie.
Supernova 1987A
je tak nejlépe prozkoumanou supernovou v historii. Její vzdálenost od nás je pouze
168 tisíc světelných roků. To ale znamená, že hvězda vybuchla před 168 tisíci lety a dnes už po ní zbyla jen mlhovina a uvnitř patrně
neutronová hvězda. Vzhledem k tomu, že tato hvězda nebyla dosud detekována, není ani vyloučeno, že se dále zhroutila do podoby
černé díry. Další podrobnosti také v angličtině.
- 25. února 1972 (40 let) zemřel
Jan Kvíčala, nositel Nušlovy ceny České astronomické
společnosti z roku 1940.
Výhled na příští týden:
- Bernard Lyot, významný francouzský astronom
- Veněra 13, přistála na Venuši
- Pioneer 10, start první sondy k Jupiteru a ke hvězdám
Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online.
p_blankSupernova 1987A |
