Česká astronomická společnost

50 let americké kosmonautiky

Titulek pochopitelně nemusí vyznít příliš přesně. John Glenn byl 20. února 1962 už třetím Američanem ve vesmíru, ale poprvé se povedlo někomu mimo Sovětský Svaz obletět Zemi. Pro USA to bylo tedy letos přeci jenom poměrně významné a hodně oslavované výročí. Pěkné video k letu Johna Glenna včetně informací o jeho dalším životě a později k stáru i letu raketoplánem najdete v níže odkazované ukázce. Stojí za to u ní strávit celých 25 minut.

Astronomův ráj

Místa nezasažená světelným znečištěním. Téměř každý den s jasnou oblohou a klidnou atmosférou bez velkých turbulencí. To je nejspíš pravý ráj většiny astronomů, protože na Zemi žije jen velmi malé procento lidí v oblastech nezasažených silným parazitním světlem lidských sídel, ropných plošin a jiných komerčních záležitostí. Konzumujeme denně množství výdobytků moderní civilizace, čteme si články, jako je tento. Ale právě tento způsob života nám zabíjí krásné nebe nad hlavou. Pro samou komerci nám už ani nevadí, že se kamsi ztratila Mléčná dráha. Je nás tu pár tisíc, co si to nyní uvědomují, a stejně jsme zcela bezmocní. Pokud se vám již zajídají pohledy na Paranal, byla by škoda nevidět právě níže uvedené video připravené jako propagace ESO - Jižní evropské observatoře. Sestavili jej Babak Tafreshi a David Malin pro známý projekt TWAN - The World at Night.

Krása osvětlených měst vs. krása přírody

Video nazvané The City Limits nabíjí pomyšlením, jak krásné věci dokáže člověk vytvořit, když je osvětlí v noci. Máme si však uvedené přeložit jako "omezeni městem"? "Města, co nás omezují"? "Omezenci z měst"? Není to jen falešná zástěrka? Raději vše ještě více osvítit, co kdyby se někomu začala více líbit obloha nad námi a ne ta krása barev a světel kolem nás? Vždyť tma je tak strašidelná... A věděli jste, že v místech bez civilizace je dobře vidět kolem vás? Věděli jste, že tam Mléčná dráha vrhá stíny? Já to zažil a podobné video ve mně vyvolává zvláštní pocity. Mám podobné pohledy na města rád a přesto je nenávidím. Vydržte až do konce, možná vám ta myšlenka neunikne.

ISS, bouře a airglow

A propos - víte ještě z minulého dílu, co je to airglow? Při pohledu z kosmické stanice ISS se vám bude ve vysokých vrstvách atmosféry jevit jako zelená či až nažloutlá tentká vrstvička oddělující náhle atmosféru a vesmírný prostor. Atmosféra zde nekončí, ale vysoké vrstvy atmosféry tu slabě září v závislosti na sluneční aktivitě více či méně zřetelně. Nyní je airglow poměrně výrazný. Na videu vás ale jistě zaujmou i bleskové výboje kdesi nad Afrikou. V rovníkových oblastech je každodenní bouře nedílnou součástí denního běhu počasí. A Mléčná dráha vystupující zpoza Země je pak třešničkou na pomyslném dortu tohoto videa. NASA také nedávno uveřejnila video z přeletu USA a Kanady s polární září v pozadí.

Ke sluneční aktivitě se vztahují i další videa z nedávné doby. Např. k nejsilnější erupci na Slunci od roku 2005 najdete na webu Goddardova střediska NASA množství strhujících animací. Podobně se s krásnými animacemi setkáme na webu Spaceweather.com, kde bylo 10. února k vidění úchvatné video pořízené observatoří SDO zachycující erupci tmavého filamentu.

Tajný satelit Lacrosse 5

Vojenské družice podléhají přísnému utajení a tak není přesně jasné, co způsobuje náhlé změny jasu tohoto satelitu. Zdá se, že by se mohlo jednat o nějaký druh maskování, kdy během okamžiku prudce zeslábne. Možná se jen jinak natočí, možná ji něco zastíní. Ani tak špičkově vybavený a zkušený amatér, jakým je Thierry Legault, nedokázal pro nás zatím odhalit, co družice přesně provádí. Zato se mu ale i tak podařilo zaznamenat video z tohoto manévru v úžasném detailu.

Známý vesmír

Mohli bychom pod pojmem známý vesmír chápat objekty, které je naše současná technika schopna zobrazit. Mohli bychom si pod tím uvědomit, že nám známý vesmír je tvořen pouze z asi 4 procent hmotou, která nějakým způsobem září a jen s obtížemi detekujeme ještě temnou hmotu tvořící prý dalších asi 23 procent všeho vesmíru. Náš známý vesmír je potom jenom nějaká jedna čtvrtina všeho, co by ve vesmíru mělo být. Připravené video se na vesmír dívá z onoho prvního úhlu pohledu, ale zato velmi působivě.

Astronomové dnes umí zachytit i záření lidskému oku skryté. Vesmírné observatoře i dalekohledy někde vysoko v horách pro nás odhalují zcela nové světy, nejen ty vzdálené, ale například i ty skryté za temnými oblaky prachu a plynu v naší Galaxii. Dobrou ukázkou je nám sada fotografií a video prezentované na stránkách ESA.

Chorvatské nebe

Jižně od nás je stát, který je poměrně oblíbený mezi amatérskými astronomy, neboť se sem dá poměrně levně přesunout s veškerým vybavením bez ohledu na hmotnost a v extrémních případech i spojit rodinnou dovolenou s astronomií (což se však nedoporučuje :-)). Jak dlouho zde ještě budeme moci vyhledávat skutečně tmavé nebe, to je otázka. Každopádně takovou tmu zažijete u nás jen zcela výjimečně a jen na Šumavě. Višnjanská observatoř není příkladem té extrémně tmavé lokality, ale v Chotvatsku patří mezi významné z hlediska výzkumu meziplanetární hmoty (objev mnoha planetek). Starají se zde ale i o popularizaci astronomie a dalších přírodních věd. A o pěknou prezentaci se postarali i pánové Romulič a Stojčič, což můžete v naší závěrečné ukázce posoudit sami.

Videa promítá a články pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.