logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hyperion: Největší známá galaktická proto nadkupa
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
26. vesmírný týden 2012 2012.06.25 06:00

Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7.

Měsíc je níže nad jihem kolem první čtvrti. Merkur je v největší elongaci od Slunce, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje možná viditelnost NLC. Začíná období odpoledních přeletů ISS přes sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti ve středu. Nebýt příliš nízko, byl by vlastně ideálním cílem pro zachycení detailů pěkně plasticky na rozhraní světla a tmy. Každopádně se vyplatí Měsíc okouknout. Z počátku týdne prochází pod Marsem, uprostřed pracovního týdne pod Saturnem a o víkendu je už téměř úplňkový Měsíc ve Štíru nedaleko hvězdy Antares.

Planety:

Merkur (0,2 až 0,5 mag) je v neděli 1. července v největší východní elongaci, ale jeho jas slábne a šance na spatření se poněkud snižuje. Jeho velikost a jas je však dobrý pro pozorování ještě během dne, pokud jej ovšem zvládneme najít.
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Uvádíme jej spíše pro úplnost, příliš detailů při jeho pozorování čekat nemůžeme. Snad jen fakt, že Mars není v současné chvíli úplně kulatý (fáze asi 90 %).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) je ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) vychází po třetí hodině ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem.

Slunce si s námi pěkně laškuje. Sotva se tu minulý týden rozplýváme, že je neustále pokryto velkými skvrnami, musíme vzít za vděk alespoň jednou maličkou. To se ale může každým dnem zlepšit. Sledujte aktuální vývoj sami na online snímku z SDO. Mnohem zajímavější byla nádherná série modrých a zelených záblesků, která se jako APOD zjevila v pátek. Dala tak vzpomenout na podobné divadlo, které bylo k vidění z ČR při východu Slunce 6. června, s Venuší na své tváři. Takový zážitek se vyplatí si někdy zopakovat. Alespoň bez Venuše.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk v odpoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď.

Kosmonautika:

  • Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou se spojila se stanicí Tiangong-1. V neděli proběhlo navíc připojení manuální, když úvodní proběhlo automaticky. Přistání na Zemi je plánováno tento týden v pátek 29. června.
     
  • Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala ve středu raketa Atlas 5 s vojenským nákladem a už se zde chystá další start pod záštitou vojáků. Tentokrát půjde o raketu Delta 4 Heavy s družicí NROL-15. Start je plánován ve čtvrtek 28. června.
     
  • Start rakety Proton z Bajkonuru v pondělí byl odložen v důsledku chyby v řídícím systému. Na palubě je připravena družice SES-5 (Astra-4B).
     
  • V neděli 1. 7. je plánován odlet Sojuzu TMA-03M od ISS a jeho přistání na Zemi.
     
  • Pro dalekohled Jamese Webba (JWST), chystaného nástupce HST určeného pro infračervenou oblast spektra, se právě provádí pokovení zrcadel. Ta budou pokryta tenoulinkou vrstvičkou zlata. Podívejte se na to, jak se to provádí.
     

Výročí:

  • 27. června 1767 (245 let) se narodil francouzský astronom Alexis Bouvard. Na základě pozorování nepravidelnsotí v pohybu planety Uran předpokládal, že je jeho dráha rušena něznámou planetou za ním. Z jeho pozorování vycházely později výpočty Adamse a Le Verriéra, které vedly k objevu planety Neptun. Bouvard byl ředitelem hvězdárny v Paříži. Objevu Neptunu se nedožil.
     
  • 27. června 1997 (15 let) proletěla sonda NEAR 1200 km od planetky (253) Mathylde. Planetku objevil v roce 1885 astronom českého původu Johann Palisa (jmenuje se po něm hvězdárna v Ostravě). Planetka má rozměr asi 50 km a patří mezi ty největší, které navštívila nějaká z kosmických sond.
     
  • 28. června 1912 (100 let) se narodil německý fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker. Zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Před 2. světovou válkou spolu s Bethem popsali reakce v nitru Slunce. Za války si nechal patentovat princip plutoniové bomby, ale k realizaci nedošlo v Německu, ale za oceánem v USA. Po válce veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru.
     

Pohledy na planetu Zemi patří vždy mezi to nejhezčí, co nám mohou družice nabídnout. Nejsou to však jen snímky známé z meteorologických družic, nebo jiných známých satelitů, jako je AQUA. Zemi sleduje celá flotila. V poslední době zaujal např. obrázek z družice Suomi-NPP, který se zaměřil na Arktidu z nezvyklého nadhledu, nebo japonská družice ELOS, která zabrala Alpy s Lago di Garda.

Výhled na příští týden:

  • start MSG-3
  • Výročí: SAMPEX
  • Výročí: Mars Pathfinder
  • Výročí: Newton publikoval Principia
  • Výročí: rozpad komety Shoemaker-Levy 9
  • Země nejdál od Slunce

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 5635x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce