Připomeňme, že Pluto byl objeven ještě v době, kdy nebyla za dráhou Neptunu známa tělesa jemu podobná a proto byl dlouho považován
za devátou planetu sluneční soustavy. Později, koncem devadesátých let, následoval jeden objev transneptunické planetky za druhým.
Stav byl neudržitelný a Pluto, rozměrově spíše blízký těmto objektům byl zařazen do nové skupiny těles - trpasličích planet. Výsadní
postavení Pluta dalo název určité skupině těchto těles, nazývané dnes plutoidy.
 Od objevu Pluta v roce 1930 až do sedmdesátých let nebyli známi žádní souputníci. V roce 1978 však byl objeven měsíc Cháron, který
je navíc neobvykle veliký. Má rozměr prakticky poloviční než Pluto samotný. To další průvodci Pluta jsou tak malá tělesa, že na jejich
objev bylo nutno počkat až do období dokonalejší techniky. Dalekohledů s adaptivní optikou a vesmírného dalekohledu HST. Konkrétně
snímky Hubbleova dalekohledu nám umožnily objevit další měsíce - Nix a Hydru. Ačkoli u jiných objektů za dráhou Neptunu také najdeme
měsíčky, tak velké množství jich má pouze Pluto. A to ještě nebylo vše. Tým kolem HST oznámil loni objev čtvrtého měsíce, označeného
na snímku P4. A nakonec právě nyní tu máme objev měsíce označeného P5.
Určení průměru těchto těles je v této obrovské vzdálenosti poměrně obtížný úkol. Poměrně přesně je znám rozměr Pluta (2306 km)
a Chárona (1205 km). Měsíce Nix a Hydra jsou výrazně menší a narozdíl od Pluta a Chárona nemají kulový tvar. Velikost je uváděna
91 km resp. 114 km. Loni objevený měsíc má rozměr jen asi 10-30 km a poslední měsíc P5 z nich bude určitě nejmenší. Možná i do 10 km.
 K systému Pluta a jeho měsíců se kvapem přibližuje sonda New Horizons. Kýžený průlet a detailní výzkum má proběhnout přesně za tři
roky. Nejblíže bude sonda 14. července 2015. Nové objevy Hubbleova dalekohledu jsou tedy pro tuto misi velmi důležité. Bude možné se
na zmíněná tělesa zaměřit a naplánovat sekvenci jednotlivých pozorování. Bude zajímavé sledovat, zda ještě objevíme další měsíc s
pomocí HST, nebo tyto objevy přinese až vesmírná sonda. Je dobře možné, že už je to všechno, co kolem Pluta obíhá a nemá to velikost větší skály. Už nyní se dá říci, že na tak malý objekt má poměrně nezvyklý počet měsíců,
ale daleko pravděpodobněji může jít o výběrový jev, kdy ostatní tělesa za Neptunem nejsou tolik pod drobnohledem nebo jsou prostě moc daleko.
Psáno volně podle článku ESA / HST news. |
