Na Facebookovém profilu Diskuzního fóra vesmir.thos.cz začal vycházet zajímavý seriál, který s laskavým svolením přebíráme a doplňujeme zajímavými obrázky a nechybí ani krátké video. Věříme, že příspěvky nezaujmou pouze tamnější fanoušky, ale i čtenáře astro.cz. Informace budou čerpány z tiskových zpráv, ale chceme tím usnadnit situaci uživatelům, kteří si nevědí rady s angličtinou. Přistání plánované na 6. srpna se blíží, tak bychom vám rádi čekání zpestřili. Dnes začneme přístrojem MastCam.
Jedná se o dvojici kamer (fotoparátů). V režimu fotografování pořizují snímky s rozlišením 1600 x 1200 pixelů, v režimu natáčení produkuje každá kamera 720p video (HD) se frekvencí 4 - 7 snímků/sekundu. MastCam bychom našli na "hlavě" vozítka - jsou umístěny asi 2 metry nad povrchem.
Jak jsme si už řekli - kamery jsou v systému MastCam dvě. Jedna je širokoúhlá (to je ta větší díra = kamera M-34, f=34 mm) a zabírá prostor o šířce 18° a výšce 15°. Její rozlišovací schopnosti jsou velmi dobré - na vzdálenost 2 metry od snímaného předmětu zachycuje 1 pixel půl milimetru. Na vzdálenost 1 kilometru pak 1 pixel zachycuje 22 centimetrů. Druhá kamera je "teleobjektiv" (menší díra = M-100, f=100 mm). Snímá menší prostor - na šířku jen 6° a na výšku 5°. Díky tomu dosahuje perfektního rozlišení - na vzdálenost jednoho kilometru má jeden pixel velikost 7,4 centimetru. Ve dvoumetrové vzdálenosti se jeden obrazový bod rovná 0,15 milimetru! Pro lepší představu s touhle kamerou byste od sebe dokázali rozlišit baseballový a fotbalový míč na vzdálenost odpovídající délce 7 fotbalových hřišť. Je to třikrát lepší výkon, než jaký měl dosud nejlepší systém dopravený na Mars.
Jelikož jsou kamery dvě, poslouží snímky z nich k vytvoření 3D fotografií a videí. Po vědecké stránce mají na starosti především mapování okolí vozítka - jsou to hlavní oči roveru i jeho řidičů. Kromě toho můžou nasnímat některé zajímavé jevy - třeba pohyb mraků, nebo zvířeného prachu v atmosféře. Díky umístění na otočném "krku" může systém MastCam pořídit kompletní 360° panorama okolí. Obě kamery dokáží ostřit na vzdálenost dva metry až nekonečno.
Pojďme se teď podívat na kamery MastCam po technické stránce - jedná se o kamery osazené CCD čipy. Díky tomu budou pořizovat poměrně kvalitní fotky - každý pixel bude mít ihned po zmáčknutí spouště udané barevné hodnoty červené, modré a zelené složky - bez dopočítávání z ostatních pixelů, jako tomu bývalo u dřívějších průzkumníků Marsu u kterých bylo potřeba kombinovat snímky v různých vlnových délkách (snímání stejné scenérie přes různě barevné filtry). Kromě toho má každá kamera k dispozici několik filtrů, které se umísťují mezi čočku a CCD snímač. Některé filtry umožňují třeba sledování v blízkém infraspektru, jiný filtr zase umožní přímý pohled do Slunce - díky tomu bude možné spočítat, kolik je v atmosféře prachu.
Další zajímavostí, kterou znají majitelé digitálních kamer, je nastavování bílé. MastCamy pracují ve dvou variantách - dokáží dělat jak snímky ve aktuálních barvách, které zachytí aktuální "atmosféru" na místě (představte si třeba načervenalou scenérii při západu Slunce), ale také umí snímat s vyváženou bílou, tedy ve skutečných barvách.
Každá kamera disponuje 8 GB flash pamětí pro ukládání dat. Pokud se Curiosity dostane na nové místo, umí na Zemi poslat pouze náhledy fotek v rozlišení cca. 150 x 150 pixelů. Důvodem je ušetření objemu přenášených dat. Z náhledů vědci usoudí, jak to na místě vypadá a fotografie v plném rozlišení se mohou poslat později. Počítač totiž vytváří miniatury automaticky a originály ukládá pro pozdější odeslání.
Kamery Curiosity na krátkém videu The Planetary Society. Jak vidíme, vozidlo používá k navigaci nejen čtyři kamery na stěžni (dvě záložní), ale i kamery pod palubní deskou, podobně jako Spirit a Opportunity, díky kterým vidí i pod sebe. A nechybí ani mikroskopická kamera na výsuvném rameni.
Tolik tedy povídání o kamerách MastCam. Doufám, že se Vám líbilo a našli jste v něm třeba nějaké novinky, o kterých jste nevěděli. A abych vás nalákal na příští příspěvek, prozradím, že zítra se budeme věnovat přístroji ChemCam.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
