logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Kolem Země prolétá kometa Wirtanen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Curiosity 2. díl: ChemCam 2012.07.20 13:00

Curiosity používá ChemCam - kresba NASA/JPLDnes bude představen další přístroj z roveru Curiosity. Podíváme se na přístroj ChemCam (Chemistry and Camera). Tento přístroj je určen pouze k vědecké práci. Krásné obrázky od něj nečekejte. Je to ale důležitý přístroj, určený ke zkoumání složení hornin. A to je hlavní úkol, kvůli kterému tam marsovská laboratoř Curiosity letí.

Princip fungování je ve své podstatě velmi jednoduchý. Na "hlavě" roveru se nachází laser, který vyšle až na vzdálenost sedmi metrů laserový puls (trvající sotva 5 miliardtin vteřiny) o výkonu více než milionu wattů. Paprsek dopadne na kámen a během zlomku vteřiny vypaří povrchovou vrstvu horniny. Ionizovaný plyn (plasmu) v tu chvíli vyfotí citlivá kamera s teleobjektivem (zhruba srovnatelná s telekamerou MastCam) umístěná vedle laseru. Ta pořídí monochromatický obraz plasmatického obláčku s rozlišením 1024 x 1024 pixelů. Data v tu chvíli putují po šesti metrech optických vláken do "břicha" roveru. Tam už na ně čekají tři spektrometry, které na základě kamerou zachyceného záření určí, jaké prvky hornina obsahuje. A umí to velmi přesně - zkoumají 6144 vlnových délek v ultrafialovém, viditelném i infraspektru (vlnová délka záření od 240 do 850 nanometrů). Různé prvky totiž po zásahu laserem emitují záření o různých vlnových délkách. Desítky laserových impulsů vyslaných do stejného bodu zpřesní výsledky. Jmenovat prvky, které se dají tímto způsobem odhalit by bylo na dlouho - za všechny můžeme jmenovat třeba sodík, hořčík, hliník, křemík, vápník, draslík, titan, mangan, železo, vodík, kyslík, berylium, lithium, stroncium, dusík či fosfor.

ChemCam - snímek vnější části a vnitřní jednotky pro vyhodnocení dat. Los Alamos National LaboratoryPokud je hornina zvětralá, nebo pokrytá prachem, stačí použít několik set záblesků, které se postupně "propálí" až na vědecky cennou vrstvu. Chemcam dokáže prozkoumat mnohem více vzorků než ostatní přístroje na roveru. Poradí si i s několika měřeními denně. Naopak třeba velká laboratoř roveru SAM (Sample Analysis at Mars) stráví několik dní na jednom vzorku. Častým použitím se navíc přístroj nedegraduje - jako je tomu třeba u vrtné soupravy. ChemCam má navíc výhodu v tom, že může zkoumat vzorky z kamenů, které jsou pro rover nedostupné. Robotické rameno se všude nedostane (jsou třeba moc vysoko) - stačí tedy zamířit na kámen s ChemCam a nechat laser pracovat. Výzkumníci proto předpokládají, že tento přístroj budou používat velmi často - s jeho pomocí získají velmi přesnou představu o složení marsovských hornin - je totiž rozdíl jestli odeberete například 100 nebo 5000 vzorků.

Povrch kamene po 50 a 150 pulsech laseru. ChemCam/LANL/IRAP/CNESPrincip ChemCam se na Zemi používá i v extrémních prostředích - třeba u jaderných reaktorů, nebo na mořském dně. V tomto případě se ale jedná o první použití zmíněného systému mimo naši planetu. ChemCam je nádhernou ukázkou spolupráce - posuďte sami. Pařížská firma Thales dodala laser, francouzská je i snímací kamera. Národní laboratoř v Los Alamos vyrobila spektrometry a vyhodnocovače dat. Na optické kalibraci spektrometrů se podílela floridská firma Ocean Optics. Jet Propulsion Laboratory měla za úkol dodat chladiče laseru a optická vlákna spojující kameru a spektroskopy. Tým, který bude vyhodnocovat data z přístroje se může opřít o odborníky v oborech jako mineralogie, geologie a astrobiologie.


Představení kamery ChemCam, Los Alamos National Laboratory.

Tolik tedy k druhému přístroji, který jsme si představili. Zajímá vás, co bude na řadě zítra? Těšte se na rentgenový spektrometr APXS.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI

  Gembec Martin   Zobrazeno: 5925x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce