logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
3D Bennu
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Curiosity 7. díl: REMS 2012.07.27 13:00

Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-CaltechJak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.

Zařízení REMS má španělský původ a je to v podstatě meteorologická stanice zabudovaná do "krku" vozítka. Bude sbírat například informace o rychlosti a směru větru, tlaku a vlhkosti atmosféry, teplotě a UV záření. Plán počítá s tím, že by tento přístroj každou hodinu po dobu pěti minut sbíral informace o počasí. A tak by to šlo po celý marsovský rok (cca 2 pozemské roky).

Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-CaltechÚdaje o větru, teplotě a vlhkosti sbírají čidla umístěná ve dvou "prstech" na stěžni vozítka. Každý z těchto výběžků obsahuje snímač teploty vzduchu a tři senzory zajišťující snímání pohybu ve třech osách. Jelikož jsou "prsty" od sebe vzdáleny 120°, je možné vypočítat údaje o větru i když by "krk" bránil přímému snímání.

"Prst" mířící vpřed navíc obsahuje měřič vlhkosti - druhý výběžek má naopak navíc infračervený detektor povrchové teploty. Senzor snímající tlak bychom našli v těle roveru za prachotěsnou přepážkou. UV senzor se nachází na horní ploše těla vozítka. Jeho úkolem je měřit šest různých vlnových délek ultrafialového spektra včetně těch, které má na starosti MRO - zatím žádná mise pracující na povrchu Marsu se nezaměřovala na komplexní měření UV záření.

Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-CaltechJeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-CaltechDíky poznatkům z REMS můžeme zpřesnit naše znalosti o globální atmosféře rudé planety a rozvíjet případné teoretické scénáře jejího obydlení. Další výhodou je ověření údajů poskytovaných družicí MRO. Pozorování ukázala, že v období zimy na pólech zamrzne oxid uhličitý a změní se v suchý led. Během jara pak zase vysublimuje do atmosféry. Curiosity se bude pohybovat daleko od pólů, ale díky změnám tlaku atmosféry může tyto jevy nepřímo potvrdit. Měření teploty spolu s dalšími údaji mohou odhalit, zda tu jsou podmínky vhodné pro vznik života. Data získaná měřením teploty a vlhkosti zase zlepší naše znalosti vzájemného ovlivňování vodní páry mezi horninami a atmosférou. Očekává se, že teploty budou kolísat od -90°C do -30°C v zimě. S tím, že během "teplých dní" by se rover mohl dočkat i teplot kolem nuly.

UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-CaltechUV záření asi nemá smysl šířeji představovat - má mimořádný vliv pro případný vznik života. Díky datům z REMS mohou vědci lépe spočítat, kolik záření dopadá na povrch nyní a kolik mohlo dopadat dříve.

Data z přístroje REMS bude vyhodnocovat tým 40 španělských specialistů. Ti slibují, že by měli vydávat každý den aktuální zpravodajství - něco jako "Předpověď počasí z Marsu" - jen s tím rozdílem, že se budou věnovat právě uplynulému dni.


Španělský příspěvek k Mars Science Laboratory. La Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas (CSIC)

A na co se těšit zítra? Čeká nás přístroj RAD.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI

  Gembec Martin   Zobrazeno: 5197x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce