logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stužky a perly spirální galaxie NGC 1398
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Curiosity 10. díl: MARDI 2012.08.01 13:00

MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSSSérie článků o vědeckém vybavení na palubě roveru Curiosity dnes končí. Dnes se budeme věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první - kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager. Samotné čtení o Curiosity ještě na konci není, pokračovat budeme až do přistání.

Jedná se o širokoúhlou barevnou kameru, která snímá prostor pod vozítkem. Vlastní technologie snímání je velmi podobná těm, které používají kamery MastCam a MAHLI. Tato kamera snímá oblast 70° x 55°. Snímky poslouží k dokonalému zmapování oblasti, kam rover přistává. Vědci tak budou mít krátce po přistání přehled, jak to v okolí roveru vypadá a kam by mohli Curiosity poslat. Díky tomu, že snímků budou stovky, poslouží k vytvoření map mnohem podrobnějších než těch, které pochází ze sond na oběžné dráze.

Testovací záběr kamery MARDI v laboratořích. NASA/JPL/MSSSKamera MARDI disponuje 8 GB flash paměti, na kterou se budou ukládat videa s rozlišením 1600 x 1200 pixelů. Snímkovací frekvence je 4 snímky / sekundu. kamerový čip CCD se postará o kvalitní podání barev, protože okamžitě poskytne data o každé barevné složce pixelu. Náhledy a pár obrázků v plném rozlišení můžeme na Zemi očekávat několik dní po přistání. Už samotné náhledy budou velmi zajímavé - rozlišením by měly být srovnatelné s videem na YouTube. Kdy se dočkáme všech snímků v plném rozlišení se nedá dopředu odhadnout - záleží na tom, kolik dat budou odesílat další vědecké přístroje - instrumenty se totiž musí podělit o komunikační linku, jejíž kapacita není nafukovací.

Kamera začne nahrávat ve chvíli, kdy se od přeletové schránky oddělí tepelný štít. V tu chvíli by měla kamera pokrýt oblast o průměru několika kilometrů. Na vnitřní straně tepelného štítu je navíc bílá oblast, která po odhození poslouží kameře MARDI ke kalibraci bílé barvy - je tedy jasné, že na to není mnoho času. Čím víc se bude sestava blížit k povrchu, tím bude snímaný prostor menší, zato však s více detaily. Z výšky dvou kilometrů bude mít jeden pixel velikost 1,5 metru. Očekává se, že se obraz bude trochu kymácet vlivem působení větru, který bude pohybovat robotem na padáku nebo vibracemi vlivem motorů. Aby byly obrázky co nejméně rozmazané je expoziční čas omezený pouze na 1,3 milisekundy. Především rotační pohyby by měly ustat, jakmile přijde ke slovu motorické brzdění. V tu chvíli ale budou snímky ovlivněny vibracemi raketových motorů. Úplně poslední snímek před přistáním pokryje oblast velkou přibližně jako koupelnový ručník, která se bude nacházet pod levým předním bokem vozítka. V tu chvíli bude rozlišení zhruba 1,5 mm/pixel. Po přistání ale její práce neskončí. Každý den se vědci mohou rozhodnout, zda ji využijí a pořídí snímek terénu pod vozítkem - i když se to nezdá, tak i tyto fotky mohou prozradit mnoho důležitého o geologii rudé planety.

MARDI na Curiosity. NASA/JPLKamera MARDI bude mít i vědecký úkol. Kombinací jejích snímků a údajů pohybových senzorů během sestupu budou moci vědci nahlédnout do atmosféry - podle toho jak ovlivňuje padající těleso, tak na sebe prozradí spoustu věcí - třeba rychlosti větru ve vysokých výškách, hustotu apod.

Jak jsme avizovali již na začátku tohoto příspěvku, seriál o vědeckých přístrojích na MSL končí. Ale protože se ukázalo, že zájem informace ohledně MSL je velký, těšte se na pokračování. Podíváme se na to, jakým způsobem se Curiosity na Mars vlastně dostane a co ji čeká po přistání.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI

  Gembec Martin   Zobrazeno: 3977x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce