logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stužky a perly spirální galaxie NGC 1398
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
33. vesmírný týden 2012 2012.08.13 07:30

Mapa oblohy 15. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8.

Měsíc je kolem novu. Večer pomalu končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno je vidět Merkur. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá večer. Curiosity se chystá plnit vědecké úkoly na povrchu Marsu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v novu v pátek 17. srpna. V pondělí a v úterý ráno najdeme zmenšující se srpek na východě poblíž Venuše. Ve čtvrtek 1. srpna je nejblíže k Merkuru, který postupně zjasňuje na ranním nebi.

Planety:

Mars (1,1 mag) a Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny jsou poblíž sebe nad hvězdou Spica. Vyhledat se je pokuste ještě za soumraku pomocí triedru. U Saturnu bude stále dobře patrný prstenec.
Jupiter (-2,2 mag) v Býku je stále více dominantou druhé poloviny noci. Vychází už kolem půlnoci. Samozřejmostí je viditelnost oblačných pásů, zahlédnout se také Velká červená skvrna a v okolí rej jeho čtyř největších měsíců.
Venuše (-4,3 mag) je v Blížencích. Vychází po 2. hodině ráno a je vysoko nad východem za svítání. V dalekohledu vypadá jako přibývající srpeček do první čtvrti.
Merkur (0,6 až -0,4 mag) je ve výhodné poloze za ranního svítání. Během týdne postupně zjasňuje tak, že začne být bez problémů viditelný triedrem a za průzračné oblohy i pouhým okem.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Na povrchu se však vyskytuje několik aktivních oblatí se skvrnami. Aktuální výskyt slunečních skvrn si můžete zkontrolovat jako obvykle, na snímku z SDO, ale pokud je jasno, nejlepší je podívat se přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS můžeme spatřit večer od brzkého soumraku. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Marsovská vědecká laboratoř Curiosity úspěšně přistála na povrchu Rudé planety v pondělí 6. srpna. Na našem webu si můžete připomenout její přistání pomocí záznamu z přistání, dále novinky a snímky z prvního týdne a vybavení také v seriálu, který vycházel před přistáním ve spolupráci s fórem Kosmonautix.cz.
     
  • Raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M, která startovala 6. srpna z Bajkonuru, měla problém s jedním se zážehů posledního stupně Briz, takže satelity se nedostaly na plánovanou oběžnou dráhu.
     
  • Malá testovací létající plošina Morpheus, kterou zkouší NASA na Floridě, se zřítila ve čtvrtek při jednom z testů. Jejím úkolem je zkoušet nové technologie využitelné později k přistání na Měsíci.
     

Výročí:

  • 13. srpna 1642 (370 let) objevil holandský matematik, fyzika a astronom Christiaan Huygens jižní polární čepičku na Marsu. S Huygensovým jménem se setkáme také v souvislosti s planetou Saturn, když právě on předpokládal, že to, co je vidět kolem něj, je tenký prstenec. Na jeho počest bylo pojmenováno pouzdro ESA, které přistálo na největším Saturnově měsíci Titanu. Zajímavé také je, že navrhl určit vzdálenost hvězd porovnáním jejich jasu se Sluncem. Vyrobil desku s otvory a odhadl, kdy je Slunce vidět podobně jako Sirius. Jeho metoda byla velmi přesná, ale měl smůlu v tom, že Sirius má větší zářivý výkon, takže mu výpočet vyšel blíž, než Sirius ve skutečnosti je. 3. května 1661 pozoroval přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Nikdy také nepřestal věřit v existenci života někde mimo Zemi.
     
  • 18. srpna 1877 (135 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Phobos. Tento měsíc je větší, než o několik dní dříve objevený Deimos, ale obíhá tak blízko k Marsu, že je ze Země jen obtížně viditelný. Měsíc je to velmi zajímavý svým vzhledem. Rusové se k němu už několikrát marně pokoušeli dostat automatickou sondu.
     

Výhled na příští týden:

  • ranní Merkur a večerní Měsíc
  • Výročí: Voyager 2 odstartoval
  • Výročí: OAO-3 (Copernicus)
  • Výročí: sonda ACE

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 8013x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce