Srpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu,
sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové
opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou
odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.
Přistání Curiosity na Marsu
Těžko začít článek obsahující videa z dění na obloze a v kosmonautice a vynechat přistání marsovské vědecké laboratoře. V předchozích
článcích k tomuto tématu se již nějaká videa odkazovala, takže se na ně můžete
zpětně podívat. Pro dnešek jsme tedy vybrali dvě, která prostě nemohou chybět. Jedno z nich
se opět vrací ke snímkům sestupové kamery. Ty jsou ale doplněny simulací a záběry z řídícího střediska, jakož i originálním zvukem.
Druhé video je úsměvné, ale ukazuje na skutečnou hrdost, kterou úspěšné přistání v Američanech vyvolalo. Parodie na řadu osob a rituálů
během přistání je ve videoklipu hezky zpracována.
Airglow vysoko v atmosféře
Léto přineslo definitivní důkaz, že obloha v posledních měsících se nám ne náhodou zdá světlejší. Podařilo se dokonce pozorovat okem a
zachytit fotograficky hlavní složku tohoto zvýšeného jasu oblohy -
airglow. S tím jak vzrostla sluneční aktivita, vysoké vrstvy
atmosféry světélkují. Z kosmické stanice to vypadá jako světlý zelenooranžový závoj a ze Země jako pohybující se pásy na hodně tmavé obloze,
které na fotografiích mají zelené zbarvení. Video pořídil na slovenské hvězdárně Modrá Tomáš Maruška. Přepněte si na nejvyšší kvalitu!
Start Apolla 11
25. srpna 2012 nás opustil první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Mise Apollo byla nebezpečná záležitost a jen dokonalé sladění
techniky s lidským umem mohl umožnit tak úžasnou záležitost, jakou bylo přistání lidí na Měsíci. Neil Armstrong bezpochyby svou rozhodností
a klidem toto ovlivnil, když pomocí ručního řízení posunul místo přistání do bezpečné oblasti. Mise Apollo začínala vždy ohromující podívanou
na burácející monstrum, raketu Saturn 5. Obří motory F-1 prvního stupně si můžete vychutnat ve zpomalených záběrech i s komentářem, co se dělo.
Země z Chang'E 2
Když 1. října 2010 odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'E 2, měla na sobě zabudovánu technologickou kameru, která zabírala správné
vyklopení solárních panelů. Když pružiny odklopily panely a ty se ustálily do stálé polohy, natočila se sonda k Zemi a do záběru náhle vlezla
velká zářivá koule. Když se pak expozice kamery upravila na jasná oblaka, spatřili jsme Zemi v celé kráse. Chang'E 2 poté pracovala na oběžné
dráze Měsíce, odkud se jako vůbec první sonda vydala přímo od Měsíce do Lagrangeova bodu L2, který je 1,5 mil. km za Zemí směrem od Slunce.
Odtud se v dubnu 2012 vydala na cestu k blízkozemní planetce (4179) Toutatis. Tu by měla potkat někdy v prosinci 2012 nebo v lednu 2013.
Země z ISS
Vysoko nad zemí, Mezinárodní vesmírná stanice poskytuje unikátní pozorovací místo naší rodné planety. Videa poskládaná z jednotlivých
fotografií ohromují pohledy na města, oblaka, polární záře, blesky a další krásy viditelné jen z oběžné dráhy. Takové pohledy si kdysi
představoval známý astronom Galileo Galilei: "Pokud byste mohli vidět osvětlenou Zemi z míst tak tmavých, jako je noc, potom by vám to
připadalo mnohem úžasnější, než pohled na Měsíc."
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
