Obloha:
Měsíc je v sobotu 8. září v poslední čtvrti. V noci na pátek se přiblíží Plejádám v souhvězdí Býka a od den později, v sobotu
ráno bude ještě blíže k Jupiteru. Bude je od sebe dělit vzdálenost necelé 4°.
Planety:
Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) zapadají nedlouho po západu Slunce. Ve výšce pouhých 10° se dají vyhledat ještě
za světla pomocí triedru.
Jupiter (-2,3 mag) se pomalu stává hlavním objektem pro pozorování. Zatím vychází až kolem 23. hodiny, ale v druhé polovině
noci rychle stoupá nad obzor a ráno je velmi vysoko nad jihovýchodem. V atmosféře můžeme pozorovat oblačné pásy a přechody Velké
červené skvrny. Ta bude blízko středu kotoučku například ve středu po páté hodině SELČ, ve čtvrtek hned pár minut po jedné a v sobotu
ráno ve 2:40. V noci na pondělí ji pak můžete chytit před půl pátou ráno. Krásně zachycují Jupiter amatérští fotografové. Stačí, když
si postupně prohlédnete sekci snímky
Astronomického fóra.
Venuše (-4,2 mag) už je v souhvězdí Raka. Na obloze ji najdeme přibližně od tří ráno. Velikost kotoučku se zmenšila pod
20" a fáze je o něco větší, než čtvrť.
Merkur nyní prochází jako poměrně jasný objekt zorným polem korónografu
LASCO C3 sondy SOHO. Postupně koncem týdne vleze i
do LASCO C2.
Aktivita Slunce byla na nízké úrovni. Přesto se občas udějí zajímavé věci. Například 31. srpna se utrhl velice pěkný
filament, který poté přešel v pěknou CME, jak ukázal
kombinovaný záběr SDO a SOHO.
Dlouhé tmavé filamenty, oblaka chladnější plasmy udržovaná nad povrchem pomocí magnetického pole, jsou nestabilní a často končí
takovou explozí, při které se utrhnou a část plasmy zamíří do vesmíru. Průběh exploze je dobře zachycen
na videu, které pořídila družice SDO.
Aktuální situace je taková, že uprostřed kotouče byla o víkendu výrazná oblast se skvrnami, která by měla být i zdrojem silných
erupcí. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat kliknutím na aktuální
snímek z SDO.
Mezinárodní vesmírná stanice ISS je nyní viditelná pouze v případě, kdy se na našem stanovišti trefí na sluneční kotouč.
V takovém případě lze s vhodným vybavením pozorovat přelet tmavé stanice na slunečním disku.
Kosmonautika:
- Marsovské vozítko
Opportunity pokračovalo v
jízdě na okraji kráteru Endeavour zvaném Cape York. V minulém týdnu překročilo metu 35 ujetých kilometrů. V okolí jsou nyní úžasné
výchozy hornin.
Mezitím, na druhé polokouli Marsu, se rover
Curiosity
v kráteru Gale vydal na cestu k bodu Glenelg vzdálenému 400 metrů od místa přistání. Pořád probíhají různé testy, například
autonavigace, takže jízdy jsou dlouhé kolem 20 metrů, ale brzy se nejspíš dočkáme mnohem delšího přesunu.
- Start rakety Atlas 5 s dvojicí družic
RBSP (Radiation Belt Storm Probes)
konečně mohl proběhnout ve čtvrtek 30. srpna poté, co se odsunul hurikán Isaac více na severozápad.
- Astronauti na stanici měli za úkol při vesmírné vycházce 30. srpna vyměnit rozvodnou jednotku MBSU, která zajišťuje připojení
části solárních panelů amerického modulu stanice k ISS. Při snaze zapojit nový modul
došlo k potížím.
Astronautům se nedařilo utáhnout šrouby a tak jednotku pouze přivázali k nosníku a budou to zkoušet znovu při vycházce 4. září.
Mezitím má stanice o čtvrtinu menší přísun energie a technici řeší, jak problém při příští vycházce vyřešit.
- Sonda DAWN se začala spirálovitě vzdalovat od planetky Vesta a její
gravitaci by měla opustit tento týden 5. září, kdy se vydá k Ceres. To je první objevené těleso mezi Marsem a Jupiterem a díky
jejímu kulatému tvaru ji dnes můžeme řadit mezi trpasličí planety. Jak vypadá zblízka by nám měla DAWN odpovědět na počátku roku 2015.
Výročí:
- 5. září 1977 (25 let) odstartovala z Mysu Canaveral sonda
Voyager 1. O její sesterské sondě jsme psali
před dvěma týdny. Vzhledem k blízkému průletu kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k
urychlení sondy tak, že nyní je nejvzdálenějším poslem lidstva. V červnu 2012 bylo oznámeno, že sonda detekovala narůst výskytu
nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru.
- 8. září 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda
Surveyor 5. Měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce. To se jí také
11. září podařilo rychlostí 3 m/s do Moře klidu. Zkoumala povrch alfa zářičem, pořizovala snímky okolí a opakovaným zapínáním trysek byl
zkoumán vliv na víření prachu i zahřívání povrchu. Činnost sondy trvala do prosince téhož roku.
- 9. září 1892 (120 let) byl jako pátý v pořadí objeven menší z měsíců Jupiteru
Amalthea. Objev byl učiněn známým astronomem
Edwardem E. Barnardem pomocí 36 palcového (91 cm) dalekohledu Lickovy observatoře v Kalifornii. Měsíc má nepravidelný tvar o rozměru
mezi 130 a 250 km. Povrch má hodně červenou barvu, možná dopadem síry pocházející ze sopečné činnosti na Ió, přesně to ale známo není.
Má s Jupiterem vázanou rotaci, podobně jako náš Měsíc, takže její delší osa směřuje stále k Jupiteru.
- 9. září 1982 (30 let) byla úspěšně vypuštěna raketa
Conestoga. Jednalo se o první start rakety financované
ze soukromých zdrojů. Pravidelných letů, jako například současný Falcon firmy SpaceX, se ale nedočkala.
Výhled na příští týden:
- Měsíc a Venuše
- Výročí: James Keeler
- Výročí: Mars Global Surveyor
- Výročí: Kaguya
Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |
