S novinkami kolem Curiosity jsme se rozloučili v době, kdy začala hýbat kolečky a chystala se
poprvé popojet. Mezitím uběhl měsíc a Curiosity má za sebou další významné milníky. Především už urazila téměř 110 metrů a stihla
prozkoumat zajímavé cíle v okolí. Také byly uveřejněny nové snímky z oběžné dráhy.
Uvádění do provozu
Ačkoli se to může jevit zdlouhavě, uvedení Curiosity do plného nasazení trvá delší období a takémá několik fází. Nejprve dostali
do rukou robota technici a postarali se, aby se mu dobře žilo po přistání. Pak se začaly testovat jednotlivé části, to už si užívali
i řidiči. Průběžně se ke slovu dostávají i vědci a mohou si čím dál více hrát na svém mrazivém marsovském písečku.
Fáze 1A: sol 1 - 8
V této fázi jsme byli už před měsícem. Došlo k první kontrole po přistání a aktualizaci řídícího programu. Během solu 3 bylo pořízeno
první kompletní barevné panorama širokoúhlou kamerou MastCam. Více v prvním novinkovém článku.
Fáze 1B: sol 9 - 16
Ve druhé fázi probíhalo testování přístrojů na stěžni - MastCam, včetně snímků kamerou 100 mm a ChemCam, přístroje s laserem. Během 13. solu
bylo například pořízeno panorama vysokého kopce uvnitř kráteru a byla provedena první zkušební jízda. Tomuto období je věnován
druhý článek.
Mezifáze: sol 17 - 29
V této fázi se Curiosity vydala od místa přistání. Toto výchozí místo bylo nazváno Bradbury Landing na počest nedávno zesnulého slavného
autora sci-fi (např. Marťanská kronika). Curiosity zamířila k místu nazvaném Glenelg. Najdeme jej cca 400 metrů od místa přistání a jeho
název v sobě ukrývá slovní hříčku místa, ke kterému se přijede a zase se z něj pojede pryč, čte se tedy pozpátku stejně. Každopádně je zajímavé,
protože se zde dají zkoumat tři na pohled odlišné druhy materiálu. Stýkají se zde různě staré horninové celky. Poprvé od přistání Vikingů
v sedmdesátých letech byla také provedena analýza atmosféry pomocí přístroje SAM. Na obrázcích okolo textu vidíme jednak
trasu vozítka nakreslenou do mapy až po 30. sol a také snímek z oběžné dráhy, pořízený kamerou HiRISE na družici MRO. Tento snímek byl pořízen
během solu 27, takže stopy kol ještě nezahrnují poslední třicetimetrovou jízdu. Přesto jsou na snímku pěkné detaily, včetně stěžně a jeho
stínu nebo kol Curiosity.
Fáze 2: sol 30+
Toto je fáze, ve které se nyní rover nachází. Má za sebou 109 metrů jízdy a dojde k testům přístrojů na robotické ruce. Prozatím ne všech,
především to bude test mikroskopické kamery (MAHLI). Dále bude použit alfa částicový rentgenový spektrometr (APXS). Vrtačka pro odběr vzorků
bude zřejmě použita až v další části testů. Tato fáze skončí zhruba po týdnu.
První jízdy potvrdily mimo jiné schopnost autonavigace poradit si s případnou překážkou na cestě a také odhalily zajímavý fakt, kdy na
jednom z kol je patrný malý důlek od nějakého ostrého kamene. Ten však podle techniků nepředstavuje žádný problém a podobná věc byla
pozorována i u testovacího vozítka na Zemi.
Nyní tedy probíhají testy robotické ruky, takže ji uvidíme na snímcích v různých polohách a natočeních hlavy. Například poprvé byla barevně
vyfotografována kamera MAHLI i s její zaprášenou krytkou. Ta je sice průhledná, ale byla vydatně zaprášena při přistání, což víme už díky
jejímu prvnímu snímku, který byl pořízen během 2. solu. Těšit se můžeme na autoportrét břicha Curiosity pomocí této kamery v následujících
dnech.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
