Obloha:
Měsíc: úplněk nastal v neděli 30. září a první čtvrť vyjde až na pondělí 8. října.
Na své pouti oblohou jej najdeme v pátek 5. října velmi blízko planetě Jupiter. Dělit je bude
vzdálenost asi tří úplňků, tedy 1,5°.
Planety:
Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Býka vychází už po 21. hodině. Ideálně vysoko je v
druhé polovině noci. Vybrané vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy
měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 2.10. |
2:28 |
|
2.10. |
Io přechod stín 2:13-4:22, měsíc 3:27-5:37 |
| 2.10. |
22:20 |
|
2.10. |
Europa zatmění zač. 6:59 |
| 4.10. |
4:07 |
|
3.10. |
Io zatmění (2.10. 23:31), zákryt konec 2:56 |
| 4.10. |
23:58 |
|
3.10. |
Ganymed přechod konec 0:35 |
| 6.10. |
5:45 |
|
4.10. |
Europa přechod stín 1:59-4:23, měsíc 4:30-6:51 |
| 7.10. |
1:36 |
|
5.10. |
Europa zatmění konec 22:39, zákryt 22:41-(1:01) |
| Časy jsou v SELČ. |
 Venuše (-4,1 mag) je viditelná ráno nad východem. V souhvězdí Lva projde tento týden
těsně kolem hvězdy Regulus. Její poloha vůči hvězdě je den po dni vyznačena na obrázku.
Uran (5,7 mag) je poblíž hvězdy 44 Psc (také cca 5,7 mag) v souhvězdí Ryb,
Neptun (7,8 mag) je k vyhledání triedrem ve Vodnáři a vrcholí nad jihem po 22. hodině.
Obě planety lze od hvězd rozlišit až při velkém zvětšení. Zobrazí se jako velmi malé kotoučky.
Slunce vykazuje vyšší aktivitu. Přes velká očekávání zatím mnoho velkých erupcí
nenastalo. Přesto je na co se dívat a lidé ve vyšších šířkách si užijí i pěkné polární záře.
My ve střední Evropě si musíme počkat na aktivnější oblasti. Jak se vyvíjí skvrny na Slunci
sledujte na aktuálním
snímku z SDO.
Přelety ISS v ranních hodinách právě končí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- 28. září proběhl již pátý úspěšný start
rakety Ariane 5 ECA.
Na přechodouvou dráhu ke geostacionární byly úspěšně vyneseny dva satelity, Astra-2F a GSAT-10.
- Raketa Falcon 9
byla úspěšně otestována a je připravena ke startu s kosmickou lodí Dragon v rámci dalšího
zásobovacího letu k Mezinárodní stanici ISS. Start by měl proběhnout v noci na pondělí, 8. října
ve 2:35 SELČ. Půjde o první z dvanácti zásobovacích misí dohodnutých mezi NASA a soukromou společností
SpaceX v celkové hodnotě kontraktu 1,6 miliardy dolarů.
- 28. září se od stanice ISS odpojila evropská nákladní loď
ATV-3 Edoardo Amaldi.
Dalšími dvěma zážehy dojde k postupnému navedení nákladní lodi do atmosféry, kde zanikne nad
neobydlenými oblastmi Tichého oceánu.
- Čína pomohla vypustit
druhý venezuelský satelit.
Družice VRSS 1 byla ale kompletně postavena v Číně a nyní tedy poslouží pro soukromé účely Venezuely.
Výročí:
- 4. října 1957 (55 let) odstartovala první umělá družice Země, sovětský
Sputnik 1.
Tím vyvrcholila snaha týmu kolem Sergeje Pavloviče Koroljova o konstrukci rakety schopné nést
nejen mezikontinentální střelu, ale také dobýt vesmír. Velký sen se stal skutečností a Sovětský
svaz se v té době stal na nějakou dobu vůdčí mocností v dobývání kosmu. Z pohledu vědeckého
to byla také významná oslava Mezinárodního geofyzikálního roku, protože právě družice nám mají
o planetě Zemi hodně co říci.
- 3. října 1962 (50 let) letěl na oběžnou dráhu kolem Země třetí Američan, který obletěl Zemi.
Byl to Walter Schirra v lodi
Mercury-Atlas 8. Na
oběžné dráze setrval 9 hodin. Let byl především využit k různým testům lodi nebo fotografického
materiálu pro budoucí družice.
- 3. října 1962 (50 let) spadl v Nigérii
meteorit Zagami. Studiem
jeho složení bylo zjištěno, že k nám doputoval z Marsu. Při dopadu vyhloubil 60 cm hlubokou díru,
protože jeho hmotnost je asi 18 kg. Tím je znám jako nejtěžší marsovský meteorit.
- 5. října 1962 založily Belgie, Francie, Nizozemsko, Německo a Švédsko
Evropskou jižní observatoř (ESO).
Dnes velmi známá skupina observatoří hostí největší dalekohledy světa a nachází se na několika
lokalitách v chilských Andách. Z nejznámějších lze jmenovat
observatoř VLT
na hoře Paranal, které dominují čtyři zhruba osmimetrové dalekohledy, dále La Silla, kde
například ČR s Dánskem provozuje
dalekohled o průměru 1,54 metru.
Nyní se buduje velký submilimetrový
radioteleskop ALMA a
konečně také budoucí největší dalekohled světa
E-ELT nedaleko Paranalu.
Česká republika je členem ESO od roku 2007.
- 5. října 1882 (130 let) se narodil významný raketový konstruktér
Robert Goddard. Dokázal
sestrojit první rakety na kapalné palivo a první úspěšný start provedl již 16. března 1926. Jeho
experimenty a názory, že by rakety mohly být jednou použity k letům na Měsíc byly ve své době i
terčem posměchu médií, ale nakonec byl na sklonku života během druhé světové války uznávaným
odborníkem a z jeho práce mohli američané těžit i později, když se snažili dohnat a předehnat
Sověty v cestě do kosmu.
Výhled na příští týden:
- meteorický roj Drakonid
- Výročí: meteorit Peekskill
- Výročí: Kosmická smlouva
- Výročí: Chuck Yeager
Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |
