Česká astronomická společnost

DAWN odlétá

Nedávno jsme si připoměli 5 let od startu vesmírné sondy DAWN, která je poháněna iontovým motorem. Za pomoci tohoto unikátního způsobu pohonu se dokázala přesunout během čtyřleté pouti ze Země až do pásu asteroidů za dráhou planety Mars. Zde se nejprve zaměřila na planetku Vesta - jeden z největších a jak dnes víme, i nejzajímavějších světů. Podle jejích poznatků víme, že Vesta má diferencovanou stavbu, prodělala velké srážky, ale především vypadá jako objekt, ze kterých později vznikaly planety. Následující video vzniklo ze záběrů pořízených během jednoleté mise v ltech 2011 až 2012. DAWN je právě na cestě k Ceres, kterou dostihne v roce 2015.

Předchozí video je pojato jako průlet nad nejzajímavějšími místy. Velice nápadité je ovšem i následující, které zachycuje některé objevy jako hity na gramofonové desce.

STS a cesta Endeavouru

Na raketoplány, potažmo STS (Space Transportation System), můžeme od loňska už jen vzpomínat. Pokud na to máte žaludek, nebo se chcete na starty raketoplánu podívat netradičně, pak zkuste následující video všech startů dohromady.

A samotné letouny jsou už v podstatě v muzeu. Nebo na cestě do něj. Poslední se z Floridy vydal na cestu Endeavour. Zamával Kennedyho vesmírnému středisku a přeletěl do Los Angeles. Jak níže uvedené video pořizoval Vincent Laforet je uvedeno v odkazu se jménem autora.

Časosběrná videa

Stalo se už tradicí, že zde rozjímáme nad úchvatnými animovanými záběry oblohy. Tato tzv. time-lapse videa jsou bezpochyby vděčným objektem našeho zájmu. Níže odkazované video bylo pořízeno ze záběrů Johna Eklunda a patří k jednomu z vrcholných děl svého druhu. Také na našem území však máme fotografy, kteří mají cítění pro noční krajinu a záběry skládané do animací. Jedním z nich je např. Miloš Hroch, jehož úžasné záběry, na kterých je např. airglow z Jizerek mají i jinou, než uměleckou hodnotu.

Slunce od minima do maxima

Nejspíš jste se už s podobnou animací setkali v podání sondy SOHO, která snímá Slunce už od roku 1996. Další ze slunečních observatoří, japonská Hinode toho ještě nemá za sebou tolik, ale už stihla zachytit nástup sluneční aktivity z jeho hlubokého minima až do současnosti, kdy začíná pomalu být nejaktivnější.

MARDI: Ultra HD 30fps Smooth-Motion

V tomto seznamu zkratek a cizích slov je skryto nejspíš nejpovedenější dosud uveřejněné video z přistání na Marsu. MARDI (MARs Descent Imager) je zkratka pro kameru určenou ke snímání dění pod přistávající Curiosity. HD znamená, že snímky mají velmi vysoké rozlišení (1600 x 1200 px). 30fps je běžně používané označení pro počet zobrazovaných snímků za sekundu (frame's per second). V podstatě to kopíruje americkou normu NTSC, kde je to 30, zatímco v Evropě používáme PAL s 25 snímky respektive 50ti půlsnímky. Smooth-Motion v názvu pak vyjadřuje fakt, že je to opravdu plynulé video bez větších skoků ze záběru na záběr. Přitom skutečná rychlost snímání nepřesáhla 4 snímky za sekundu, takže jde o výsledek mnoha interpolací. A něco nakonec? Do videa je přidán zvuk, např. ten ze známé animace z přistání, ale i jiné, například svištění větru. Užijte si to.

Удивительные миры Циолковского

Úžasné Ciolkovského světy, snad tak bych se svými základy ruštiny přeložil tento titulek. Narazil jsem na něj v souvislosti s přípravou informací o výročí tohoto otce kosmonautiky. Jeho záběr a nápady jsou pro nás inspirací ještě dnes. Nádherné video, které na něj vzpomíná, si můžete nyní prohlédnout.

Hubblovo extrémně hluboké pole

HST, tedy Hubbleův vesmírný dalekohled, znamenal velký skok v našem zkoumání vesmíru. Jedním z úkolů bylo změřit, jak je vesmír starý. Několikrát byl ale také využit ke snímání velmi vzdálených galaxií. Pohlédneme-li do minulosti, vidíme vlastně, jak vypadal vesmír krátce po svém vzniku. Tak postupně vzniklo Hubblovo hluboké pole, pak ultra-hluboké pole a nyní extrémně hluboké pole, které v sobě zahrnuje i galaxie vzniklé jen 500 miliónů let po předpokládaném vzniku vesmíru Velkým třeskem. Přitom nejdále by mělo jít teoreticky dohlédnout na objekty jen o 100 miliónů let mladší, protože záření, které existovalo ve vesmíru předtím, způsobuje jakousi mlhu, přes kterou již nelze dohlédnout k úplným počátkům. Významným počinem současné astronomie je poznatek, že vesmír je plný galaxií. Ještě významnější je ale fakt, že galaxie nejsou rozděleny po obloze rovnoměrně. Navíc hmota v nich tvoří velmi malou část vesmíru, protože mnohem větší tvoří dosud neznámá temná hmota a temná energie. To už nebudou úkoly pro HST, ale vypadá to, že astronomie 21. století přinese ještě mnohá překvapení.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.