logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stužky a perly spirální galaxie NGC 1398
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
1. vesmírný týden 2013 2012.12.31 06:00

Mapa oblohy 2. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Foto: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. do 6. 1.

Měsíc po úplňku umožní nerušené večerní pozorování. Silvestr může přinést nečekané meteory, jistý je spíše roj Kvadrantid začátkem ledna. Skvělou viditelnost má Jupiter od večerních hodin, 3. ledna navíc opět s dvojpřechodem měsíců. Ráno je vidět Saturn a za svítání se loučíme s Venuší.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.

Měsíc, Spika a Saturn 5. až 7. ledna 2013. Data: Stellarium Foto: Martin GembecObloha:

Měsíc bude v sobotu 5. ledna v poslední čtvrti. Vychází tedy stále později a koncem týdne až po půlnoci. O víkendu prochází Měsíc souhvězdím Panny nedaleko hvězdy Spiky a přiblíží se k Saturnu.

Jupiter 3. ledna 2013, data program Galileo Foto: Martin GembecPlanety:
Jupiter (-2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá po páté ráno. Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. 3. ledna máme opět dvojpřechod Ganymédu a Ió, tak snad vyjde počasí. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

Přechody GRSÚkazy měsíců
1.1. 1:30 31.12. Europa přechod 19:09-21:32, stín 20:34-22:58
1.1. 21:20 2.1. Io přechod zač. 0:15, stín zač. 0:59
2.1. 17:15 2.1. Europa zatmění konec 17:10
3.1. 23:00 2.1. Io zákryt zač. 21:34, zatmění konec (0:30)
4.1. 18:50 3.1. Ganymed přechod 16:35-18:37, stín 19:38-21:50
6.1. 0:40 3.1. Io přechod 18:42-20:52, stín 19:28-21:39
6.1. 20:30 4.1. Io zákryt zač. 16:01, zatmění konec 18:59
Časy jsou v SEČ.

Ráno už je dobře vidět Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad ránem už je nad jižním obzorem, ale nevystupuje ani 30° vysoko. Za dobrých podmínek však můžeme pozorovat rozevřený prstenec, několik měsíčků v čele s Titanem a možná také stín planety na prstenci.
Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání. K vyhledání stačí hledat po sedmé hodině velmi nízko nad obzorem. Je jasná, takže by to neměl být problém.

Slunce je stále málo aktivní. Podobně nízká aktivita byla k vidění i v době minima před dvěma, třemi roky. Rozdíl je snad jen v počtu skvrn, viditelných na slunečním disku a také v tom, že situace se nyní přeci jenom může rapidně změnit. Pokud se nepodíváte přímo s pomocí filtrů a dalekohledu, odkazujeme jako obvykle aktuální snímek z SDO.

Meteorický roj Kvadrantid má očekávané maximum 3. ledna v odpoledních hodinách našeho času. To není ideální, protože u tohoto roje padá nejvíce meteorů v řádu hodin kolem maxima, narozdíl například od Geminid nebo Perseid. Vzhledem k tomu, že meteory vyletují z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu, který je mezi současným Pastýřem a ojem Velkého vozu, je ideální čas k pozorování až druhá polovina noci. To už ale svítí Měsíc a budeme dále od maxima. Pokusil bych se pozorovat alespoň kolem 23. hodiny.
Silvestrovská sprška φ Cassiopeiid - o té pojednává článek na webu kommet.cz On vlastně nikdo neví, co můžeme čekat. Faktem je, že pokud by se v roce 1969 uvolnily z komety 266P nějaké částice, potom Země by se s nimi měla setkat 31. 12. v 17:10 SEČ. Tehdy potkáme okraj hypotetického vypočteného oblaku. V optimistickém případě by tak mohl nastat neočekávaný meteorický roj. Problém je, že panuje mnoho nejistot. Bude-li hezky, koukněte se, byla by asi škoda sedět doma, i kdyby se nakonec nic nedělo. Případnou spršku, byť krajně nepravděpodobnou by bylo vidět. Později napsal Jakub Koukal další podrobnosti.

Kosmonautika:

  • Prototyp rakety soukromé společnosti SpaceX Grasshopper uskutečnil velmi zajímavý zkušební let. Raketu se podařilo zvednout do výšky asi 40 metrů, zde chvíli "visela" a poté opět klesla na startovací rampu, kde měkce přistála. Společnost SpaceX známe jako úspěšného dopravce lodí Dragon na ISS a nyní chystá první plně opakovaně použitelnou raketu Grasshopper. Zajímavé na celém pokusu je, že SpaceX si představuje poněkud jiný způsob návratu prvního i druhého stupně rakety a sice motorickým sestupem. To se zdá nepravděpodobné, ale necháme se tedy překvapit.
     

Výročí:

  • 3. ledna 1958 (55 let) zanikl v zemské atmosféře první satelit Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
     
  • 4. ledna 1643 (370 let) se narodil britský matematik, fyzik nebo také astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození gravitace mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale běžně používáme, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
     

Země je nejblíže ke Slunci. 2. ledna v 5:37 SEČ je v přísluní, o 2 % blíže než je průměrná vzdálenost, známá jako astronomická jednotka (1 AU = 149,6 miliónů km). Moc tepla nám to sice nepřinese, ale za to může sklon zemské osy. Nezbývá, než počkat na jaro.

Výhled na příští týden:

  • ranní Měsíc a Venuše
  • Výročí: Lunar Prospector
  • Výročí: Surveyor 7
  • Výročí: Luna 21

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 4482x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce