 Obloha:
Měsíc bude v sobotu 5. ledna v poslední čtvrti. Vychází tedy stále později a koncem týdne až po
půlnoci. O víkendu prochází Měsíc souhvězdím Panny nedaleko hvězdy Spiky a přiblíží se k Saturnu.
 Planety:
Jupiter (-2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá po páté ráno.
Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.
3. ledna máme opět dvojpřechod Ganymédu a Ió, tak snad vyjde počasí. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např.
program Galiléo.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 1.1. |
1:30 |
|
31.12. |
Europa přechod 19:09-21:32, stín 20:34-22:58 |
| 1.1. |
21:20 |
|
2.1. |
Io přechod zač. 0:15, stín zač. 0:59 |
| 2.1. |
17:15 |
|
2.1. |
Europa zatmění konec 17:10 |
| 3.1. |
23:00 |
|
2.1. |
Io zákryt zač. 21:34, zatmění konec (0:30) |
| 4.1. |
18:50 |
|
3.1. |
Ganymed přechod 16:35-18:37, stín 19:38-21:50 |
| 6.1. |
0:40 |
|
3.1. |
Io přechod 18:42-20:52, stín 19:28-21:39 |
| 6.1. |
20:30 |
|
4.1. |
Io zákryt zač. 16:01, zatmění konec 18:59 |
| Časy jsou v SEČ. |
Ráno už je dobře vidět Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad ránem už je nad jižním obzorem,
ale nevystupuje ani 30° vysoko. Za dobrých podmínek však můžeme pozorovat rozevřený prstenec, několik
měsíčků v čele s Titanem a možná také stín planety na prstenci.
Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání.
K vyhledání stačí hledat po sedmé hodině velmi nízko nad obzorem. Je jasná, takže by to neměl být
problém.
Slunce je stále málo aktivní. Podobně nízká aktivita byla k vidění i v době minima před dvěma,
třemi roky. Rozdíl je snad jen v počtu skvrn, viditelných na slunečním disku a také v tom, že situace
se nyní přeci jenom může rapidně změnit. Pokud se nepodíváte přímo s pomocí filtrů a dalekohledu,
odkazujeme jako obvykle
aktuální snímek z SDO.
Meteorický roj Kvadrantid má očekávané maximum 3. ledna v odpoledních hodinách našeho času. To není ideální, protože
u tohoto roje padá nejvíce meteorů v řádu hodin kolem maxima, narozdíl například od Geminid nebo Perseid. Vzhledem k tomu, že meteory
vyletují z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu, který je mezi současným Pastýřem a ojem Velkého vozu, je ideální čas k pozorování
až druhá polovina noci. To už ale svítí Měsíc a budeme dále od maxima. Pokusil bych se pozorovat alespoň kolem 23. hodiny.
Silvestrovská sprška φ Cassiopeiid - o té pojednává
článek na webu kommet.cz
On vlastně nikdo neví, co můžeme čekat. Faktem je, že pokud by se v roce 1969 uvolnily z komety 266P
nějaké částice, potom Země by se s nimi měla setkat 31. 12. v 17:10 SEČ. Tehdy potkáme okraj
hypotetického vypočteného oblaku. V optimistickém případě by tak mohl nastat neočekávaný meteorický roj.
Problém je, že panuje mnoho nejistot. Bude-li hezky, koukněte se, byla by asi škoda sedět doma, i
kdyby se nakonec nic nedělo. Případnou spršku, byť krajně nepravděpodobnou by bylo vidět.
Později napsal Jakub Koukal
další podrobnosti.
Kosmonautika:
- Prototyp rakety soukromé společnosti SpaceX
Grasshopper
uskutečnil velmi zajímavý zkušební let. Raketu se podařilo zvednout do výšky asi 40 metrů, zde chvíli "visela"
a poté opět klesla na startovací rampu, kde měkce přistála. Společnost SpaceX známe jako úspěšného
dopravce lodí Dragon na ISS a nyní chystá první plně opakovaně použitelnou raketu Grasshopper.
Zajímavé na celém pokusu je, že SpaceX si představuje poněkud jiný způsob návratu prvního i druhého
stupně rakety a sice motorickým sestupem. To se zdá nepravděpodobné, ale necháme se tedy překvapit.
Výročí:
- 3. ledna 1958 (55 let) zanikl v zemské atmosféře první satelit
Sputnik 1.
Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
- 4. ledna 1643 (370 let) se narodil britský matematik, fyzik nebo také astronom
Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl.
Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození gravitace mezi tělesy
a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například
jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval
a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které
Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale
běžně používáme, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také
v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
Země je nejblíže ke Slunci. 2. ledna v 5:37 SEČ je v přísluní, o 2 % blíže než je průměrná
vzdálenost, známá jako astronomická jednotka (1 AU = 149,6 miliónů km). Moc tepla nám to sice
nepřinese, ale za to může sklon zemské osy. Nezbývá, než počkat na jaro.
Výhled na příští týden:
- ranní Měsíc a Venuše
- Výročí: Lunar Prospector
- Výročí: Surveyor 7
- Výročí: Luna 21
Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |
