Obloha:
Měsíc je po úplňku. Poslední čtvrť nastává v neděli 3. února. Bude tedy vycházet stále později v
noci, o víkendu už jen v druhé polovině noci. K pěknému setkání ráno se chystá 2. února, kdy bude vedle
hvězdy Spica v souhvězdí Panny. Ráno před sedmou to bude pěkná podívaná nad jihozápadem. Ještě blíže k
sobě ale budou tentýž den po půlnoci.
Planety:
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka.
Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
28.1. |
18:40 |
|
28.1. |
Ganymed zákryt 16:51-19:02, zatmění 21:34-23:50 |
30.1. |
20:20 |
|
1.2. |
Europa přechod 17:51-20:16, stín 20:15-22:40 |
1.2. |
22:00 |
|
2.2. |
Io přechod 20:25-22:36, stín 21:39-23:50 |
2.2. |
23:40 |
|
3.2. |
Io zákryt 17:44, zatmění konec 21:08 |
Časy jsou v SEČ. |
Ráno pozorujeme planetu Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem vrcholí již před šestou ráno.
Je však pouze necelých 30° nad jižním obzorem. Dají se snadno vidět krásně rozevřené prstence a při uklidnění
obrazu také stín planety na prstenci a jiné detaily. Dobře lze poblíž planety detekovat také měsíc Titan
a ve větším dalekohledu i další měsíčky.
Končí návštěva planety Merkur v korónografu SOHO,
což je neklamnou známkou pro nás, že se blíží výhodná únorová elongace, kdy bude Merkur večer poměrně
vysoko nad jihozápadem.
Slunce bylo už letos aktivnější. Pokud jste však plánovali cestu k polárnímu kruhu za mihotavým
svitem polární záře, pak máte šanci nejen při výskytu aktivních oblastí na povrchu, ale občas se atmosféra
rozzáří i díky rychlému slunečnímu větru z koronální díry, tak
jako koncem ledna.
Pro nás v ČR jsou záře spojeny jen s velmi aktivními oblastmi s velkými skvrnami a tak nezbývá, než čekat.
Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky
aktuálním snímkům SDO.
Kosmonautika:
- Start rakety Atlas 5 s komunikačním satelitem
TDRS-K byl odložen na 30. leden.
- Kromě Curiosity jezdí po Marsu také robotické vozítko
Opportunity. Letos v lednu slaví
již 9 pozemských roků a za necelých 5 měsíců již 5 marsovských roků na povrchu. Dosud ujela zhruba 35,5 kilometru
a studuje okraje velkého kráteru Endeavour. K devátému výročí připravil tým barevné panorama okolí nazvaného
Matijevic Hill.
Výročí:
- 1. února 1958 (55 let) odstartovala pomocí rakety Juno-1 týmu Von Brauna první americká družice
Explorer 1. USA sice prohrály
se Sovětským svazem, ale jejich družice přinesla i zajímavá vědecká data. Součástí zhruba 2 metry dlouhé
družice byl mimo jiné Geigerův-Müllerův počítač pro měření kosmického záření. Díky němu byly kolem Země
objeveny radiační pásy, dnes nazývané
Van Allenovy. Jsou zde
zachycovány nabité částice, které jsou jinak živým organismům velmi nebezpečné. Při kosmických letech k
Měsíci a dál je pochopitelně dobré se vyhnout místům s největší koncentrací těchto částic.
- 1. února 2003 (10 let) došlo při návratu z vesmíru k
zániku raketoplánu Columbia
v atmosféře. Vzpomínka na toto nepříjemné výročí vždy ukazuje na to, že létání do vesmíru není zcela
bezpečná záležitost, ale rozhodně to nemůže být důvod, aby to člověka zastavilo v cestě poznání.
Výhled na příští týden:
- Měsíc ráno a Merkur večer
- Výročí: Thomas David Anderson
- Výročí: Jules Verne
- Čínský nový rok
Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |