V lednu jsme konečně zaznamenali zvýšenou sluneční aktivitu,
vracíme se k ní i pohyblivými obrázky. Nebudou chybět ani neobvyklé záběry z vesmírné stanice a krásné
obrázky z povrchu zemského, tentokrát i na netradiční téma bioluminiscence a přírodních světel obecně.
Za doporučení určitě bude stát shlédnutí dokumentu o marsovském roveru a na závěr také netradiční využití
dalekohledu, tentokrát ke snímání letadel.
Objevení se velké aktivní oblasti AR 1654 na východním okraji Slunce v první polovině ledna bylo
dlouho očekávaným zpestřením poměrně nízké aktivity, která v posledních měsícíh přetrvávala.
Záběry vesmírné observatoře Solar Dynamics Observatory (SDO) umožňují sestavit dechberoucí video.
Nádhernou ukázkou ve spojení s hudbou je následující animace, které opravdu můžeme jen doporučit.
V lednu jsme se také dočkali nečekaného úkazu, kdy se na povrchu Slunce udělalo jakési kolečko.
Vědci také upozornili, že jsou nejspíš o něco blíže pochopení záhady, jak vznikají výrony hmoty z
koróny (CME). Oním mechanismem by mohlo být zřejmě komplikovanější magnetického pole, kdy se hmota
uspořádá do spirály a následně o den později došlo k erupci spojené se CME. otázka je, co uvidíme dál.
Video však stojí za shlédnutí.
Leden byl zakončen krásnou erupcí filamentu a protože nechybí hudba, je to krásná óda na úžesné záběry
SDO.
Skok přes terminátor
Video s tímto přiléhavým názvem bylo nedávno publikováno z dílny astronautů na ISS. Jak totiž stanice
obíhá Zemi na dráze skloněné vůči rovníku, dostává se postupně nad místa vysoko severněi jižně od rovníku.
Když se to vhodně sejde, že rozhraní dne a noci leží jižněji, jako například v tomto období na severní
polokouli, stane se, že stanice skutečně jakoby skočí přes terminátor, tedy rozhraní světla a tmy. Chvíli
dokonce letí jakoby nad ním. Jindy zase přelétá stanice za hluboké noci. Díky tomu mohou astronauti
vyfotografovat i noční světla měst, jako nedávno Prahy.
Noční svit přírody
Alex Cherney si v Austrálii počíhal na světelné efekty, s kterými se lze v noci setkat. Kromě
typického osvětlení Měsíce se mu podařilo zachytit také polární záři a konečně také bioluminiscenci,
tedy světlékování organismů žijících v moři. Ze svých snímků sestavil další pěkné time-lapse video.
Přípravy roveru Curiosity k letu na Mars
Opravdu pěkný dokument o přípravě marsovské vědecké laboratoře přinesl National Geographic. V dokumentu
je mimo jiné k vidění vývoj robota včetně mnoha nesnází, s kterými se museli vědci vyrovnat. Výsledkem je
úspěšně pracující laboratoř na povrchu Marsu. Prohlédněte si trailer.
Další originální time-lapse od Davida Farella
Autora těchto videí již nemusíme některým z vás představovat. David pro nás připravil další dechberoucí
video, na kterém můžeme obdivovat krásy planety Země ve dne i v noci. Vychutnejte si Landscapes 3.
Letecký provoz nad Slovenskem
Dobrá, není to astronomie ani kosmonautika. Ale co už dělat, když máme dalekohled a v noci je zataženo?
Můžeme alespoň ve dne nahánět letadla. Výborným příkladem využití dobsona na focení letadel jsou snímky a
videa pořízená nad slovenskou Seredí.
To je tedy pro leden vše. Děkuji za podporu také kamarádům z Klubu astronomů
Liberecka, pobočky ČAS i zájemcům z řad veřejnosti, pro které videa rád sháním a prezentuji u nás v
Jablonci nad Nisou.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
