Obloha:
Měsíc je před novem. Poslední čtvrť nastala v neděli a nov bude další neděli 10. února ráno.
V pátek a především v sobotu ráno by tedy mohla být ideální příležitost viditelnosti slabého srpku Měsíce,
v druhém případě dokonce necelých 24 hodin před novem.
Planety:
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí
Býka kolem 19. hodiny. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v
tabulce. Za zmínku stojí především vícenásobné úkazy v pátek 8. a v neděli 10. února.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 4.2. |
19:30 |
|
4.2. |
Io konec přechodu stínu 18:19 |
| 6.2. |
21:10 |
|
4.2. |
Ganymed zákryt 20:35-22:48 |
| 7.2. |
17:00 |
|
8.2. |
Ganymed konec přechodu stínu 17:59 |
| 8.2. |
22:50 |
|
8.2. |
Europa přechod 20:20-22:46, stín 22:51-(1:16)
Io zákryt začíná (9.2. 1:08) |
| 9.2. |
18:40 |
|
9.2. |
Io přechod 22:18-(0:29), stín zač. 23:35 |
| |
|
|
10.2. |
Europa zatmění 17:14-19:41
Io zákryt zač. 19:36, zatmění konec 23:03 |
| Časy jsou v SEČ. |
Pozorovací podmínky planety Saturn (0,6 mag) jsou stále nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah
kolem půl šesté. Můžeme pozorovat rozevřené prstence, měsíc Titan a při lepším obrazu také další zajímavosti,
jako je stín planety na prstenci.
Počítat již můžeme také s večerní viditelností planety Merkur. Bude mít velkou jasnost (-1 mag)
a tak i přes nevelkou výšku nad západojihozápadem se dá předpokládat jeho snadné nalezení alespoň triedrem,
pokud ne pouhým okem. Dobrá doba k vyhledání je půlhodina až hodina po západu Slunce. Vzhledem k tomu,
že ve dnech 7. až 9. února projde nedaleko planety Mars, která je večer na obloze podstatně slabší (+1 mag),
bude to určitá příležitost k vyhledání jeho malinkatého kotoučku. 8. února v 18 hodin bude obě planety
dělit vzdálenost pouhého čtvrt stupně, takže se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu i při větším
zvětšení. Kvalita obrazu ale nejspíš nedovolí pozorovat více, než jen náznak nedokonalé kulatosti kotoučku
Merkuru, zatímco Mars bude zjevně kulatý.
Slunce ačkoli zřetelně aktivnější, nebudí dojem, že bychom se měli brzy těšit na velké erupce
nebo dokonce polární záře v našich končinách. Problém je spatřit mohou mít dokonce i lidé u polárního
kruhu, pokud se situace rychle nezmění. Ve vysokých zeměpisných šířkách však stačí i závan rychlejšího
slunečního větru a už je něco vidět. My si můžeme prohlížet alespoň nějaké ty sluneční skvrny a také
zajímavé dění na povrchu slunce i při jeho okraji, máme-li h-alfa dalekohled.
Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky
aktuálním snímkům SDO.
Kosmonautika:
- Společnost
Sea Launch má
problémy. 1. února se nezdařil start rakety Zenit 3SL s družicí Intelsat 27 z její plošiny umístěné na
rovníku v Tichém oceánu. Pokud by se další starty také potýkaly s problémy, budou veškeré výhody, které
tento způsob startu přináší, přehlušeny.
- Úspěšný start
první jihokorejské družice
se podařil 30. ledna. Ačkoli to na pohled vypadá jako úspěch korejské kosmonautiky, v pozadí zůstává
pachuť vzájemného se předhánění ve zbrojení, které především na severu korejského poloostrova přináší
bídu a hlad obyčejným lidem.
- Do vesmíru se 30. ledna úspěšně vydal komunikační satelit
TDRS-K
na špici rakety Atlas V. Stejně jako předchozí generace těchto satelitů, bude sloužit především ke
komunikaci posádek ISS se Zemí, ale i mnoha dalších družic. První satelit TDRS 1 se vydal do vesmíru
v raketoplánu Challenger, ale druhý byl spolu s raketoplánem zničen při jeho
tragickém startu v lednu 1986.
Výročí:
- 6. února 1853 (160 let) se narodil skotský amatérský astronom
Thomas David Anderson.
Jako malý viděl kometu Donati, ale jako amatérský astronom později objevil dvě známé novy. Nova Aurigae
1892, známá dnes jako T Aurigae, byla jasná nova, která v maximu dosáhla 3,8 mag. Dnes jde o hvězdu 15.
velikosti. Nova Persei 1901 byla nejjasnější novou moderní doby. S jasností 0,2 mag se nakrátko stala
jednou z nejjasnějších hvězd oblohy. Dnes ji jako GK Persei najdeme jako hvězdu 13. velikosti. Pravidelně
ale mění jas jako kataklyzmatická proměnná hvězda a kolem ní je slabý pozůstatek výbuchu před více než
sto lety.
- 8. února 1828 (185 let) se narodil francouzký spisovatel
Jules Verne. Je považován za jednoho
ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Některé jeho představy o létajících strojích, využití
elektřiny a jiné příběhy se překvapivě shodovaly s pozdější realitou. Nejvýznamější dílo je cyklus
Podivuhodné cesty, který zahrnuje 54 děl. S vesmírnou tématikou samozřejmě souvisí kniha Ze Země
na Měsíc z roku 1865. Podobnou tématiku má také dílo Okolo Měsíce (1870), Na kometě (1877) či Honba za
meteorem (1908).
10. února nastává čínský nový rok. Začíná rok 4711, rok hada.
Výhled na příští týden:
- Merkur a Měsíc večer
- Výročí: Syncom (geosynchronní satelit)
- Výročí: Fritz Zwicky
- Výročí: William Henry Pickering
- Výročí: Miranda, měsíc Uranu
Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |
