Obloha:
Měsíc je mezi čvtrtí a úplňkem. V pondělí večer projde Měsíc nedaleko planety Jupiter, ještě blíže
k Měsíci bude zrovna jasná planetka Vesta. Dobře si můžeme uvědomit paralaxu Měsícu vůči vzdálenému pozadí,
tedy jeho posun při pozorování z různých míst na Zemi, neboť na jižní polokouli, v části jižní Afriky
a Ameriky, nastává zrovna zákryt Vesty Měsícem.
Planety:
Merkur je ještě viditelný za soumraku téměř nad západem. Jeho jasnost se bude měnit od -0,2 mag
až po 1,4 mag na konci týdne. Zatímco zpočátku bude tedy ještě snadno k nalezení, ke konci bude zase jeho
zmenšující se srpek největší.
Jupiter (-2,4 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí
Býka před 19. hodinou. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů
měsíčků najdete v tabulce. Za zmínku určitě stojí přechod Ganymédu a jeho stínu v pátek 22. 2.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
18.2. |
21:05 |
|
18.2. |
Io přechod 18:40-20:51, stín 19:59-22:11 |
20.2. |
22:45 |
|
19.2. |
Io zatmění konec 19:27 |
21.2. |
18:40 |
|
22.2. |
Ganymed přechod 18:23-20:41, stín 23:44-(2:04) |
23.2. |
20:15 |
|
24.2. |
Europa zákryt 19:48-22:16, zatmění 22:31-(0:58)
Io zákryt zač. 23:24 |
Časy jsou v SEČ. |
Pozorovací podmínky planety Saturn (0,6 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah
před 5. hodinou ráno. Můžeme pozorovat rozevřené prstence, měsíc Titan a při lepším obrazu také další
detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.
Aktivita Slunce je relativně nízká. Přesto se například v neděli naskytl pohled na nenápadnou skupinu skvrn AR 11675,
kde došlo k erupci třídy M. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat díky
aktuálním snímkům SDO.
Planetka 2012 DA14 měla být hlavním tématem minulý týden v pátek. Jenže bylo na většině území
zataženo, a tak jsme byli vděčni za jinou zajímavou událost. V pátek ráno Zemi zasáhla větší skála, nebo
chcete-li menší asteroid, v oblasti Uralu.
Jaké jsou tedy základní informace z neděle? Těleso vstoupilo do atmosféry v pátek ve 3:20:26
světového času, tedy v 9:20 místního. Slunce teprve vycházelo, ale na modré obloze se podařilo
zaznamenat úchvatný jev. Asteroid, který celou věc způsobil, měl v průměru asi 15 metrů. Za méně
než 30 sekund prolétl atmosférou a pohybová energie se rázem přeměnila na několik výbuchů, přičemž
ten hlavní měl energii asi 500 kilotun TNT. Jednalo se tedy o největší událost svého druhu za poslední stovku let podobnou té z Tungusky v roce 1908.
Prakticky přesně nad Čeljabinskem došlo k nejsilnější explozi, kdy bolid krátce zazářil víc než Slunce, a vzniklá rázová vlna poškodila řadě měst stovky budov. Sklo vysypané z oken nebo
celé okenní rámy či jiné popadané předměty zranily více než tisícovku lidí. Teprve nyní si uvědomujeme,
jaké měli lidé v oblasti štěstí, že to nebylo větší těleso a je to vlastně poprvé, kdy padla tak
velká planetka na obydlenou oblast. Meteority z tohoto úkazu se zatím žádné nenašly, ale pátrání pokračuje.
Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď
přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil
mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- Opportunity sice nyní
jezdí ve svých stopách,
ale není třeba mít strach. Nejde o bludný kruh. Daleko spíš je to slibovaný podrobný průzkum zajímavé
lokality nazvané Matijevic hill, než se vydáme k jihu.
Curiosity nejen vrtala, ale samozřejmě si
vzorky prohlédla
i s pomocí ChemCam, tedy záblesky laseru. Jestliže máte rádi obrazové zpravodajství, posuďte následující, lehce upravené, ale
emotivní panorama.
- K Mezinárodní vesmírné stanici dorazila úspěšně zásobovací loď
Progress M-18M.
Letos to byl první zásobovací let, ale celkově již jubilejní 50. Progress.
Shlédnout můžete
videozáznam ze startu
a také ze spojení se stanicí.
Výročí:
- 19. února 1473 (540 let) se narodil velmi známý polský astronom
Mikoláš Koperník,
polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře.
Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je,
že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení valného
důkazu. Byla to však myšlenka čistá a ve své podstatě správná.
Závěrem si dovoluji zde vložit úsměvnou historku z nejmenované společenské sítě. Lidé, co v Rusku nyní mrznou při -20° C, jistě nemají tolik důvodů k humoru, ale věřím, že se jim bude dařit lépe, a tak se můžeme bavit i na účet zauralské události. Kam tedy směřoval onen proud myšlenek?
Pan A: Spočítal jsem, že kdyby jste chtěli odebrat tolik energie (v podobě elekrické) jako bylo teďka při výbuchu nad Čeljabinskem,
zaplatili by jste za elektřinu 4 000 000 000 Kč
Další fajný propočet je ten, že energie uvolněná včera při výbuchu nad Čeljabinskem by vystačila na otop našeho domu na 29 700 let :-)
Pan B: A jak dlouho by na takovou energii jezdila tvoje Felda?
Pan A: Super nápad, s Feldou bych na tu energii najezdil 985 000 000 km (téměř miliardu kilometrů, samotné světlo by tuto vzdálenost letělo skoro hodinu)
Pan B: No, párkrát bys ale musel vyměnit motor...
Výhled na příští týden:
- úplněk
- blíží se Kosmoschůzka
- Výročí: Hot Bird 4
- Výročí: Vladimír Remek
- Výročí: Zond 4
Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |