Obloha:
Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí před 23. hodinou. Vidět je ovšem nejlépe až v druhé
polovině noci a ráno. Jeho srpek by se dal možná vyhledat ještě v sobotu a v neděli ráno, ovšem
předpověď počasí je špatná.
Planety:
Jupiter (-2,3 mag) je stále pěkným objektem hned od večerního soumraku vysoko nad
jihozápadem. Za pozornost stojí úkazy měsíců a přechod GRS v úterý 5. 3. - Časy přechodu
Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 4.3. |
22:45 |
|
5.3. |
Europa přechod (17:19)-19:46, stín 19:56-22:22
Ganymed zatmění (17:36)-19:58
Io zákryt začíná v 19:48 |
| 5.3. |
18:35 |
|
6.3. |
Io přechod (17:00)-19:12, stín 18:20-20:32 |
| 7.3. |
20:15 |
|
|
|
| 9.3. |
21:55 |
|
|
|
| Časy jsou v SEČ. Slunce zapadá před 18:00 SEČ |
Saturn (0,4 mag) se nachází v souhvězdá Vah. Dobře viditelný je v celé druhé polovině noci.
Kulminuje kolem 3:30 SEČ. Můžeme pozorovat rozevřené prstence či měsíc Titan. Jen při lepším obrazu
uvidíme také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Přelet ISS přes Slunce můžeme vřele doporučit v úterý 5. 3. před desátou dopoledne. Vzhledem
k předpovědi počasí je velká šance, že i vy s pomocí jednoduchých prostředků tento úkaz spatříte. Pás
přeletu je však široký jen necelých 13 km, proto musíte být od jeho středu řekněme max. 5 km aby to
stálo za kouknutí, ale ideální je popojet do jeho středu. Je to jako se zatměním Slunce. Potřebujeme
tedy dobrý filtr na dalekohled, stejný jako na běžné pozorování skvrn na Slunci. Pak už jen stačí se
dívat v uvedenou hodinu, minutu a sekundu a stanice by se po dobu jedné sekundy měla mihnout na povrchu
Slunce. V optimálním případě, kdy nastává přelet níže nad obzorem, stihne si pozorovatel všimnout i
solárních panelů. Ale to by se vám v úterý mělo zdařit také. Vše lze navíc
dobře vyfotografovat. Kudy prochází
pás přeletu vidiíte na obrázku vlevo. Šance, že se dráha ještě změní už není moc velká, melo by to
vyjít, jak je tam uvedeno.
Slunce si konečně mohli všichni vychutnat napřímo. Doufejme v příchod jara, který nezkazí ani
další dočasně zatažená obloha. Svrny na povrchu jsou pořád, jejich výskyt můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Určitě sledujete dění kolem komety C/2011 L4 (PanSTARRS), které je v posledních dnech celkem nadějné.
Kometa má výraznou jasnou hlavu a je na jižní obloze viditelná pouhým okem hned za soumraku po západu Slunce.
V binokulárech je ohon viditelný až 2°. U nás bude ovšem kometa nejprve níže nad obzorem za stejných podmínek
(Slunce stejně hluboko), takže se musíme připravit na to, že podobný, nebo lepší zážitek nám dá jen
průzračné nebe. Upřímě výhledový model počítající s tlakovou níží nám do karet zatím moc nehraje. Ovšem např.
náhlé vyjasnění za studenou frontou by bylo ideální. Nechme se překvapit. Snímky najdete např. v
galerii Spaceweather.com. Články o kometě a informace jak ji pozorovat či fotit hledejte na webu
panstarrs.kommet.cz.
Kosmonautika:
- Nákladní loď Dragon
nás minulý týden pěkně napínala, když dočasně selhaly tři ze čtyř pohonných jednotek. Podařilo se je
ale zprovoznit a Dragon už byl zachycen robotickou paží stanice.
Výročí:
- 4. března 1923 (90 let) se narodil známý britský astronom
Patrick Moore.
V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie.
Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957
bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe
jej jako autora
Caldwellova katalogu,
protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.
Výhled na příští týden:
- Kometa PanSTARRS?
- návrat Sojuzu TMA-06M
- Výročí: Nicolas Louis de Lacaille
- Výročí: Vanguard 1
Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |
