Obloha:
Měsíc je ve středu 27. března v úplňku. Koncem pracovního týdne se nachází poblíž Spiky
v Panně a Saturnu ve Váhách.
Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Pohled přes dalekohled
vždy stojí za to. Naše oko může krom pásů v atmosféře upoutat i Velká červená skvrna (GRS), nebo
neustálý rej měsíců. Časy přechodu GRS středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
26.3. |
21:04 |
|
28.3. |
Europa zákryt zač. 19:57
Io zákryt zač. 20:10 |
29.3. |
18:35 |
|
29.3. |
Io přechod (17:25)-19:37, stín 18:36-20:48 |
31.3. |
21:15 |
|
30.3. |
Europa přechod stínu konec 19:27
Ganymed přechod stínu 19:48-22:14 |
Časy jsou v SEČ. |
Saturn (0,3 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Už před půlnocí je poměrně vysoko nad jihovýchodem.
Ostatně během noci už o moc výše, než 20° nevylézá. Dalekohledem můžeme pozorovat rozevřené prstence či
měsíc Titan. Jen při lepším obrazu uvidíme také další detaily, jako je mezera v prstenci (Cassiniho dělení).
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky
korónografu SOHO. Jeví
se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů.
Slunce má nejvíce aktivních oblastí na odvrácené straně. Můžeme tedy spíše počkat, co se bude dít
v dalších dnech, jinak je přivrácená strana celkem klidná. Zajímavé je, že i ne úplně nejsilnější erupce třídy M1,
která nastala 15. března, způsobila poměrně velkou polární záři, viditelnou i
z Polska.
Nicméně šlo zatím o ojedinělý jev, takže na další podobnou možnost musíme čekat. Výskyt skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se nyní už úhlově více vzdálila od Slunce a tak je o něco snazším cílem
k pozorování večer asi hodinu po západu Slunce. Jakmile od 28. března přestane večer svítit Měsíc, měla by opět
být viditelná i pouhým okem, ačkoli už slábne. Pořád ale platí, že je to spíše hezká binokulární kometa, takže
ke správnému zážitku je dobré se vybavit triedrem, velkým binokulárem, nebo i fotoaparátem, který ji ukáže nejlépe.
Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách, musíte být ale opravdová ranní ptáčata.
Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- V pondělí 25. března se měla nákladní loď
Dragon
odpojit od ISS a přistát na hladině Tichého oceánu, ovšem obavy z počasí v místě přistání tento manévr
odkládají nejméně do úterý.
- Soukromá společnost SpaceX provozující rakety Falcon a nákladní lodě Dragon k ISS připravuje nová
vylepšení své nosné rakety.
Test nového motoru Merlin 1D proběhl úspěšně
20. března. Motor bude součástí rakety Falcon 9, která má v květnu vynést na oběžnou dráhu satelit
Cassiope. Oproti předchozí verzi motorů Merlin 1C mají nové motory znatelně vyšší tah (420-480 kN vs. 620-720 kN).
Také uspořádání motorů bude do kruhu kolem centrálního motoru, místo dosavadního do čtverce.
- 28. března je v plánu start rakety Sojuz-U s kosmickou lodí
Sojuz TMA-08M.
Na palubě bude
část 35. expedice ISS,
tedy Rusové Vinogradov, Misurkin a Američan Cassidy.
- Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, se pochlubil nálezem
motorů F-1 rakety Saturn V,
která vynesla Apollo 11 k Měsíci.
Motor na dně
Atlantiku působí opravdu nostalgicky a tak je tato hříčka miliardáře docela milým počinem.
Výročí:
- 26. března 1958 (55 let) odstartovala americká družice
Explorer 3.
Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato
družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.
- 27. března 1968 (45 let) zahynul první kosmonaut
Jurij Alexejevič Gagarin.
Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody.
Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná
snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón,
nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se
dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí
z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec
neměl být povolen.
31. březen připadá na změnu času a velikonoční neděli. Velikonoce následují první neděli
po prvním jarním úplňku, takže nastávají letos relativně brzy (úplněk 27. 3.) a zároveň je
nezvykle dlouho zima a to i v nižších polohách. Posun času nastává v neděli nad ránem, kdy si
ve 2 hodiny posuneme čas na tři hodiny ráno. Tím začne platit čas letní středoevropský, s kterým
se budete setkávat i v našich přehledech pod zkratkou SELČ. Není třeba připomínat, že letní čas
je zaváděn trestuhodně brzy a ukončován podobně špatně až v říjnu, tedy v obou případech v době,
kdy lidské tělo musí vstávat do tmy. Kdyby se to celé posunulo o měsíc, bylo by to pro řadu lidí
snesitelnější, stejně jako kdyby se letní čas zrušil úplně.
Výhled na příští týden:
- kometa PanSTARRS večer i ráno u M 31
- Výročí: Luna 4
- Výročí: Saljut 2
- Výročí: Apollo 6
- Výročí: Pioneer 11
- Výročí: Luna 14
Mapa oblohy v březnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |