Obloha:
Měsíc je ve čtvrtek 18. dubna v první čtvrti. Týden začal konjunkcí s Jupiterem v Býku,
koncem týdne bude pod Lvem v Sextantu.
Planety:
Jupiter (-2 mag) najdeme večer téměř nad západem. Pomocí dalekohledu můžeme sledovat
až čtyři měsíčky a jejich úkazy. Na planetě zahlédneme oblačné pásy a možná i Velkou červenou skvrnu (GRS).
Vhodné časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků
najdete v tabulce.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
17.4. |
20:25 |
|
17.4. |
Ganymed zatmění konec 21:08 |
19.4. |
22:05 |
|
20.4. |
Io zákryt zač. 21:39 |
|
|
|
21.4. |
Io přechod konec 21:08, stín konec 22:04 |
Časy jsou v SELČ. |
Saturn (0,2 mag) se blíží do opozice, takže je viditelný už skoro celou noc. Jeho výška
nad obzorem není ideální, ale vynahrazuje to pěkně rozevřený prstenec kolem planety.
Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea,
Dione nebo Tethys.
Venuše se začíná úhlově vzdalovat od Slunce, ale stále je k vidění v
korónografu LASCO C3 na
družici SOHO. Mars je v konjunkci se Sluncem a většinu týdne nebude vidět ani na snímcích přístroje
LASCO C2. Komunikace se sondami u Rudé planety je nyní velmi obtížná a bylo by plýtvání a riziko posílat
nějaká data.
Slunce opravdu ukázalo svou aktivnější tvář. Dvě erupce druhé nejvyšší kategorie M byly jen
přirozeným důsledkem. Oblak plasmy se pak vydal k Zemi a zasáhl magnetosféru v noci na neděli. Ačkoli
hustota částic prudce vzrostla, rychlost slunečního větru se zvýšila relativně málo a nějaká zajímavá
geomagnetická bouře v neděli nenastala. Magnetické pole v aktivních oblastech přivrácené polokoule se
nyní zjednodušilo, takže další výskyt silných erupcí závisí na změně, která musí v týdnu nastat.
Výskyt skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je nyní cirkumpolární. Večer je poblíž souhvězdí Kasijopeje, poté kolem půlnoci dlí
asi 10° nad severním obzorem a nad ránem stoupá více než 30° vysoko. Ke spatření už je třeba malý dalekohled, ale s rostoucím
průměrem bude mnohem hezčí.
Mapka pro vyhledání komety na obloze.
Meteorický roj Lyrid je vhodným tipem v případě jasného počasí na konci týdne. Maximum připadá
na pondělí, ale lepší je s tím počítat už nyní.
Přelety ISS můžeme pozorovat od večerního soumraku.
Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- Týden je ve znamení startu tří raket. Kromě Sojuzu a Protonu z Bajkonuru tu máme první zkoušku
rakety Antares.
Na palubě bude maketa nákladní lodi Cygnus a nanodružice. Jde o soukromý projekt společnosti Orbital Sciences.
Raketa je připravena na rampě ve státě Virginia na odpalovací základně Wallops. Startovací okno trvá tři
hodiny a otevírá se ve středu od 23 SELČ.
- Pěkný článek s příběhem zřejmého objevu částí přistávacího modulu sondy
Mars 3
je k přečtení na blogu Emily lakdawalla z Planetary Society. Mars 3 je první sonda, které se zdařilo
"měkké" přistání na Rudé planetě, ale bylo to v době zuřící prachové bouře. Sonda se odmlčela v prvních desítkách
sekund po dopadu na povrch.
Výročí:
- 15. dubna 1793 (220 let) se narodil známý astronom
Friedrich Struve.
S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny
Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na
hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd.
Katalog, který vytvořil byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření
aberace světla (1843).
Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil,
že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).
- 17. dubna 1923 (90 let) se narodil český geofyzik a popularizátor
RNDr. Jiří Mrázek, CSc.
I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM.
Cituji:
Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod
ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe.
Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že
porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když
pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat
a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku,
elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje
z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofii, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky
sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával
vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého
života, i když musel přemáhat nesmírné bolesti.
Výhled na příští týden:
- Částečné zatmění Měsíce
- Saturn v opozici
- Progress M-19M k ISS
- Výročí: Max Planck
- Výročí: Eugene Shoemaker
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |