Obloha:
Měsíc je ve středu 14. srpna v první čtvrti. Jeho prozatím jen večerní výskyt na obloze uvítají především pozorovatelé
meteorů z roje Perseid i jiných, protože na ty se vyplatí počkat až do druhé poloviny noci. Vzhledem k poloze nízko na ekliptice
půjde tento týden ani tak ne o pozorování detailů na jeho povrchu, jako spíš o pěkné náladové pohledy nízko nad obzorem.
Planety:
Venuše (-4 mag) je viditelná ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu, kdy jeví fázi téměř ve čtvrti, nebo večer, kdy je
vidět hned po západu Slunce již před devátou hodinou. Je však opravdu nízko nad západním obzorem. Dobře na tom není ani Saturn
(0,7 mag) na jihozápadě, který už za soumraku je sotva 10° nad obzorem.
Lépe je na tom během noci Neptun, který vrcholí kolem 1:45 SELČ. Najdeme jej však pouze dalekohledem (7,8 mag)
v souhvězdí Vodnáře. Hledat jej můžeme od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag) - od ní je Neptun 1,5° doprava.
Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami půl stupně nahoru, dolů a doprava, takže se jeho pozice nedá moc splést. Po zvětšení
bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček a větším dalekohledem i měsíc Triton (13,5 mag).
Planeta Uran (5,7 mag) vrcholí až před svítáním, ale už během noci je dost vysoko v Rybách. Také jeho pozice je
k vyhledání docela vhodná, protože 4,4 mag jasné hvězdy delta Psc jdeme asi dolů a doprava, kde narazíme na dvě hvězdy podobné
jasnosti. První je hvězda vzdálená asi 2,2° a pak už Uran vzdálený 3,6°. Jeho kotouček již rozlišíme i při rozumném zvětšení
kolem 100x.
A nyní již přichází 4. hodina ranní. Pomalu svítá a nad východem se nám objevují planety Jupiter (-2 mag) a slabý
Mars (+1,6 mag). Pokud vydržíme až do pokročilého svítání a bude u obzoru průzračno, nepřehlédneme Merkur (-1,2 mag).
Ve středu 14. 8. přechází přes Jupiter stín Ganymédu (konec 3:32 SELČ) a měsíc samotný (začátek 4:11). Výhodou je, že tento den
ráno se na středu kotoučku vyskytuje i Velká červená skvrna (GRS) - střed 4:40 SELČ. Podobně na tom bude GRS i v neděli, kdy
má průchod ve 3:50.
Slunce bylo naprosto klidné, na jižní polokouli se však vyskytují zajímavé skvrny a začíná docházet i k erupcím. Je to až s podivem v době, kdy nepochybně míří do maxima. Skvrn je ale vidět skutečně
hodně, jen jsou pořád malinké a málo aktivní.
Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na
aktuálním snímku SDO.
Perseidy mají maximum 12. srpna. Nejlepší zážitky by tedy měla přinést ranní pozorování v noci na neděli a na pondělí,
ale zkušenost říká, že jich hodně padá i později, tedy spíše záleží na počasí. Předpokládám, že jste je zkusili pozorovat již
o víkendu a proto doporučuji poslat případné snímky
do čtenářské galerie.
Přelety ISS probíhají ve večrních hodinách.
Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- HTV 4 se úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS).
Spojení proběhlo pomocí robotické paže, která nákladní loď zachytila. Přílet HTV 4 byl dobrým zpestřením pro pozorovatele, kteří
hlásili nejen průlety ISS ve formaci se slabší hvězdičkou, ale také
její záblesky.
Výročí:
- 12. srpna 1978 (35 let) odstartovala vesmírná sonda
ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3).
Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického
pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner, což se stalo vůbec poprvé v historii
výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů
o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje
sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě a tak je otázkou, jestli by sonda
nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. Další zajímavou možnost přináší její blízký průlet kolem Země v srpnu 2014, kdy by mohla
být zachycena, ovšem otázkou je, kdo by to zařídil.
Výhled na příští týden:
- Výročí: Spitzerův dalekohled
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |
