Česká astronomická společnost

Noční svítící oblaka (NLC)

Letošní sezóna zřejmě začala o něco dříve než obvykle. První úkazy byly zaznamenány nad Evropou už koncem května a z ČR již 5. června. Po hříchu opravdu jasných a rozsáhlejších oblak jsme se prakticky nedočkali. Výjimku zřejmě tvoří úkaz z 30. června, který vám na videu pozorovatelů z ČR a ze Slovenska nabízíme.

Solidní úkazy nastaly také v červenci, ale nejlépe viditelné byly vesměs jen ze severních oblastí naší země. Níže uvádíme příklady ze 4. července a potom poslední jasný úkaz z 21. července.

Video z trochu jiné kategorie se podařilo nasnímat z fotografií pořízených na severu Skotska jedné noci z 4. na 5. srpna 2013. Autorem je Maciej Winiarczyk. Na videu uvidíme nejen NLC, ale v kombinaci s nimi také překrásnou polární záři.

Zkouška rakety Grasshopper

Společnost SpaceX znovu vyzkoušela opakovaně použitelný systém, kdy raketa je schopna odstartovat a opět přistát na stejném místě. Tentokrát vyletěla do výšky 325 metrů. Podívejte se na pěkně natočený záznam z letu.

Havárie rakety Proton

Různé anomálie a selhání ruských raket se v poslední době docela opakují. Naštěstí se to vyhýbá nosiči Sojuz-FG, který vynáší na ISS kosmonauty. Nejhůře dopadl start rakety Proton 2. července 2013, když raketa se krátce po startu vychýlila z kurzu a ještě v oblasti kosmodromu dopadla na zem a explodovala. Vše se naštěstí obešlo bez obětí a bez poškození nedalekých ramp.

Saturn

Léto patřilo také pánu prstenů, kterého jsme mohli krásně pozorovat každý jasný večer. Velice zajímavý snímek pořídila sonda Cassini, když 19. července fotografovala Saturn s jeho prstenci, poblíž kterých byla malá modrá tečka - naše Země. Z fotografií Saturnu a dalších vesmírných objektů vzniká poutavý film, který obsahuje opravdu dechberoucí fotorealistické animace. Dostane se i k nám do IMAXU?

Curiosity rok na Marsu

Nadšenci výzkumu Marsu měli žně. Opportunity začala opět "uhánět" k jihu, aby stihla ještě letos zimovat se solárními panely otočenými co nejlépe ke slunci. Mezitím je to už rok, co působí na Marsu velký výzkumný robot Curiosity. Také ten se dal do jízdy a má před sebou několikaměsíční přesun k úpatí velké hory Aeolis Mons nacházející se uvnitř kráteru Gale. První video shrnuje činnost vozítka za poslední rok.

Další ukázka se týká spíše estetiky, ale ukazuje nezvykle zbarvený západ slunce na Marsu. Barva oblohy je ve dne načervenalá od poletujícího prachu, ale večer se začnou objevovat také modré odstíny.

Další ukázka se týká vzácného vzájemného zákrytu marsovských měsíčků, kdy Phobos přešel přes Deimose.

Expandující Krabí mlhovina

Následující animace nepatří mezi dechberoucí, ale způsob, jakým v bezprecedentním detailu zobrazuje zvětšující se Krabí mlhovinu, je unikátní. Mlhovina je známa jako dobře viditelný pozůstatek po výbuchu supernovy. Najdeme ji už triedrem v rohu souhvězdí Býka. Ve velkém dalekohledu začnou vynikat nejrůznější výběžky, ale jinak je to pohled celkem fádní. Ne tak je tomu u níže uvedené animace, protože byly použity snímky Velmi velkého dalekohledu (osmimetrového) v Chile z roku 1999 a 0,8 metrového dalekohledu na Mount Lemmon z roku 2012. Zajímavý pokrok v technice a pěkná ukázka, na co se vlastně koukáme. Výbuch hvězdy byl pozorován v roce 1054 n.l., materiál se rozpíná rychlostí asi 1000 km/s. Přibližná vzdálenost mlhoviny je 6500 světelných roků, takže k výbuchu došlo skoro dvakrát dříve, než se začaly ve starověkém Egyptě stavět pyramidy. V centru mlhoviny pozorujeme pulsar, což je rychle rotující neutronová hvězda.

Perseidy 2013

V létě patří mezi vrcholné události pozorování meteorů z roje Perseid. Jen tak si lehnout za ještě vlahé letní noci a nechat se unášet mezi hvězdami nad hlavou. Sem tam se nějaká "utrhne a spadne". Díky počasí, alespoň v nocích okolo maxima, a také absenci Měsíce, to byl skvělý zážitek. Vidět se daly desítky, ba i stovky meteorů, některé opravdu hodně jasné. Když takový bolid proletěl, zůstala po něm na obloze ještě dlouho se rozpínající kouřová stopa.

Nova Delphini 2013

Velmi jasná nova nám zazářila v souhvězdí Delfína. Její objev byl oznámen 14. srpna a byla bez problémů viditelná i pouhým okem. V maximálním jasu měla asi 4,5 mag. Hvězda se nejdřív jevila zářivě bílá, posléze začala slábnout a zčervenala.

Procházka po Měsíci

Dean Potter si v rámci natáčení svých kejklí odskočil na Měsíc. Obvykle si jen tak skočí z vysoké skály a létá asi jako asijská létající veverka (poletucha). Zde si ovšem nechal natáhnout lano mezi dvěma skalními ostrohy a v době, kdy zapadalo Slunce a vycházel Měsíc, se po něm prošel.

Roční období z Elektro-L

Jistě víme, že roční období jsou způsobena sklonem zemské rotační osy vůči rovině její dráhy kolem Slunce. Když jsme severní polokoulí přikloněni, máme léto a oblasti kolem severního pólu mají tzv. "polární den", kdy Slunce vůbec nezapadá. Naopak v zimě zde panuje polární noc. Otázka je, zda jste někdy mohli vidět názornější animaci střídání se těchto poměrů, než jak je poskytli ruští vědci ze snímků geostacionární meteorologické družice Elektro-L?

Má vlast

Závěrem opět trochu estetiky, ale nebudou chybět ani hvězdy. Roman Němec ze svých fotografií pořídil dechberoucí time-lapse video světové úrovně. Bydlíme v opravdu krásném koutu světa, jen to temné nebe nám pomalu utíká před očima.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.