logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Hyperion: Největší známá galaktická proto nadkupa
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
39. vesmírný týden 2013 2013.09.23 06:00

Mapa oblohy 25. září 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Foto: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 9. do 29. 9.

Měsíc bude v poslední čvrti. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. ISS přelétá na ranní obloze. Loď Cygnus má zpoždění. Chystá se start lodi Sojuz TMA-10M k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v pátek 27. září v poslední čtvrti. V sobotu bude na ranní obloze pod Jupiterem.

Planety:
Venuše (−4,1 mag) se nachází nízko nad západem, ale je dobře viditelná za jasného počasí brzy za soumraku. Na večerní oblohu vstoupil také Merkur a končí zde viditelnost Saturnu, ale obě planety budou zřejmě nepozorovatelné běžnými prostředky.
Během noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Na obě planety je vhodné vzít dalekohled, ačkoli Uran je na tmavé obloze dobře viditelný i okem jako slabá hvězdička.
Ráno už máme pohodlně vysoko planetu Jupiter (−2,1 mag) v Blížencích a stále výše vystupuje také planeta Mars (+1,6 mag) v souhvězdí Raka.
Pozorovatele Jupiteru upozorníme, že Velká červená skvrna (GRS) přechází přes střed kotoučku například v úterý 24. 9. kolem 3:40 SELČ nebo ve čtvrtek 26. 9. v 5:20. Ve čtvrtek také končí přechod stínu Ganymédu (ve 3:30) a samotný měsíc začne přecházet v 5:39. Navíc v 5:41 nastane zatmění Europy. Zajímavější je sobotní ráno 28. září, kdy přechází Io a Europa současně. Europa přechod 2:46–5:27, Europa-stín konec 2:47, Io-stín 2:43–4:57, Io 4:00–6:14. To je ovšem jen úvod k vícenásobným úkazům, které vyvrcholí 12. října trojpřechodem stínů.

Slunce se snažilo si nás trochu udobřit. Objevilo se více skvrn a z erupce jednoho filamentu dokonce vytryskla hmota v podobě slabé CME jakžtakž směřované k Zemi, možná nastanou i slabší záře v polárních oblastech. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences zatím nezakotvila u ISS, objevila se závada s daty, která přerušila manévr. Další pokus by se měl uskutečnit v úterý, jen co firma připraví softwarovou záplatu. Problém je blížící se časová kolize se startem Sojuzu TMA-10M.
     
  • 25. září má odstartovat Sojuz TMA-10M s tříčlennou posádkou k ISS. Na palubě mají letět Rusové Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Američan Michael Hopkins.
     
  • Mise Deep Impact končí. Má za sebou bohatou a úspěšnou kariéru. Navštívila jádro komety Tempel 1 a díky projektilu zkoumala její složení. Poté jako EPOXI zkoumala jádro komety Hartley 2. Pořídila však i jiná zajímavá data a fotografie. Konec mise způsobila ztráta komunikace se sondou v srpnu.
     
  • Opportunity již popojíždí po svahu kopce Solander Point. Chystá se vystoupat na zimoviště. Mezitím studuje mladší i starší horniny v okolí.
     

Výročí:

  • 26. září 1948 (65 let) se v Českých Budějovicích narodil náš první kosmonaut Vladimír Remek. Bývalý vojenský letec a jediný československý kosmonaut je v poslední době znám jako poslanec Evropského parlamentu a nyní také jako velvyslanec ČR v Rusku, jak jej schválila vláda letos v létě. Do vesmíru letěl Remek s Gubarevem v Sojuzu 28. Odstartovali z kosmodromu Bajkonur 2. března 1978. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos i v historii kosmických letů vůbec. Po spojení se stanicí Saljut 6 se kosmonauti setkali se členy dlouhodobé posádky stanice Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem. Po splnění úkolů přistáli 10. března.
     
  • 27. září 2003 (10 let) odstartovala evropská sonda SMART-1. Z názvu Small Missions for Advanced Research in Technology vyplývá, že jejím úkolem bylo testovat nové technologie a to jednak iontový pohon, který ji po vynesení raketou Ariane 5 postrkoval k Měsíci, a dále sadu miniaturních přístrojů určených pro výzkum Měsíce. Díky sondě jsme měli možnost poznat rozsáhlé množství chemických sloučenin a prvků tvořících jeho povrch. Sonda také pomohla výzkumu dokládajícím teorii vzniku Měsíce dávnou kolizí Prazemě s tělesem o velikosti asi tak dnešního Marsu.
     
  • 27. září 2008 (5 let) vystoupil první čínský kosmonaut do volného kosmu. Loď ShenZhou 7 [šen-čou 7] byla také první misí s tříčlennou posádkou.
     
  • 28. září 1858 (155 let) byl pořízen první snímek komety – C/1858 L1 (Donati). S fotografováním započali na Harvardské observatoři metodou daguerrotypie již koncem 40. let 19. století, ovšem jako vhodnější se ukázal následně kolodiový proces. Ten sice vyžadoval, aby skleněná deska zůstala do posledního okamžiku vlhká, ale dával dobré výsledky umožňující následnou reprodukci pozitivu. Citlivost byla nevalná a tak ani po expozici dlouhé 6 minut přes 15" refraktor Harvardské hvězdárny nebylo na snímku mnoho. Kometa samotná měla asi −1 mag (šlo o jednu z nejkrásnějších komet s ohonem až 60°). Jak si poznamenal George Bond do pozorovacího deníku, zkoušel postupně delší expozice a na třetí desce s expozicí 6 minut bylo zaznamenáno pouze jádro a mlhavé okolí v podobě oválu o rozměru 15 úhlových vteřin. Později si ještě známý astrofotograf Barnard myslel, že první fotografie komet byly pořízeny v letech 1881 a 1882 (na fotografiích jsou totiž klasicky komety s ohonem), avšak ani tento brzký počin s kometou bez ohonu nelze opomenout. Pro zajímavost ještě dodejme, že v Anglii tou dobou komerční fotograf William Usherwood údajně pořídil fotografii Donatiho komety s ohonem pomocí portrétovacího objektivu, ovšem jeho fotografie je neznámo kde, ačkoli kopii dostal na Harvard i Bond a s Usherwoodem si dopisoval. Faktem je, že citlivost roztoku Usherwooda by i přes objektiv o světelnosti f2,4 musela být mnohem vyšší, aby dosáhl snímku komety tak, jak je uváděno v korespndenci (délka expozice 7–9 sekund!). Sám Usherwood zpětně vzpomínal, že snímek pořídil 27. 9. 1858, tedy on by byl tím, kdo poprvé vyfotil kometu, ale z výše uvedeného je zřejmé, že jeho prvenství je neprůkazné.
     
  • 28. září 2008 (5 let) vystartovala poprvé na oběžnou dráhu raketa Falcon 1 soukromé firmy SpaceX. Po pouhých pěti startech odešla do důchodu, ovšem její nástupce Falcon 9 je známá a úspěšná raketa, která vynesla několik nákladních lodí Dragon k ISS. Její vylepšená varianta se právě chystá ke startu (viz. výše).
     

Výhled na příští týden:

  • Uran v opozici
  • Výročí: Počátky NASA
  • Výročí: Meghand Saha

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 3910x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce