Obloha:
Měsíc bude v noci na sobotu 6. října v novu. Vzhledem k velmi výhodnému sklonu ekliptiky můžeme ráno vyhlížet jeho tenký
srpek a od víkendu také zvířetníkové světlo. To vytváří nápadný kužel směřující šikmo doprava od obzoru a bude vidět zvláště tam,
kde směrem na východ nejsou žádná města. Zajímavá možnost na spatření „starého“ Měsíce jen 20 hodin před novem nastává v pátek
ráno kolem 6:30 SELČ.
Planety:
Venuše (−4,2 mag) už zůstala jedinou večer viditelnou planetou, protože Saturn a Merkur se ztrácí v záři zapadlého Slunce.
Venuši najdeme přijatelně vysoko i navečer, kdy je ještě Slunce nad obzorem, pokud zapátráme na předpokládaném místě triedrem.
Po zvětšení se ukáže kotouček v první čtvrti. Za soumraku je Venuše krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na západě až
jihozápadě.
Během noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách, který je nyní vidět celou noc, neboť je v opozici se Sluncem. Na obě
planety je vhodné vzít dalekohled, ačkoli Uran je na tmavé obloze viditelný i okem jako slabá hvězdička.
Ráno máme výborné podmínky pro pozorování planety Jupiter (−2,2 mag), která se nachází v Blížencích a na začátku
svítání ji najdeme 50° nad jihovýchodem. Vidět je také planeta Mars (+1,6 mag), která prošla pomezí souhvězdí Raka a Lva.
Pro pozorovatele Jupiteru tu máme upozornění, že do cesty se připlete také jasná hvězda delta Geminorum a tabulku
předpokládaných nejlepších průchodů Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku a významné úkazy jupiterových měsíčků
(vícenásobný úkaz připadá na sobotu ráno 5. října):
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 1.10. |
4:30 |
|
5.3. |
Europa přechod (17:19)–19:46, stín 19:56–22:22
Ganymed zatmění (17:36)–19:58
Io zákryt začíná v 19:48 |
| 3.10. |
6:05 |
|
3.10. |
Ganymed přechod stínu 4:32–7:29 |
| |
|
|
5.10. |
Europa stín 2:46–5:23
Io stín 4:37–6:50, Io měsíc od 5:54 |
| Časy jsou v SELČ. |
Slunce je už pokryto skvrnami, jak se sluší, ale aktivita je asi už tradičně nízká.
Další vývoj skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Kometa ISON, přesněji C/2012 S1, se nyní dostává k planetě
Mars. Její očekávaný poměrně blízký průlet ve vzdálenosti zhruba 10 mil. km se odehrává právě na přelomu září a října. To znamená
také pohotovost přístrojů na sondách obíhajících kolem planety a snad i pohotovost pro kamery Curiosity, která v minulých týdnech
hodně často testovala kameru při snímání hvězd.
Pro naši představu, průlet kolem Marsu proběhne pořád ještě desetkrát dál od povrchu Marsu, než jak těsný průlet se odehraje
na konci listopadu nad povrchem Slunce (28. 11. 1 mil. km). Pořád to ale bude šestkrát blíž Marsu, než potom v prosinci při přiblížení
k Zemi (26. 12. na 64 mil. km). Průlet kolem Marsu však skrývá jiné příležitosti. Máme zde na oběžné dráze Mars Odyssey, mnohem
novější a lépe vybavený Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a evropský Mars Express. Na povrchu planety navíc aktivní roboty Opportunity
a Curiosity s lepší kamerou a většími možnostmi pracovat i v noci. Pravda, možnost zachycení komety z povrchu Marsu není velká, ale
podle testů ani ne nemožná. Šlo by tedy o první takovou fotografii mimo Zemi. Nejlépe vybaven je MRO, Má totiž na palubě 50cm
dalekohled. Otázka je pouze jak přístroj použít, neboť je stavěn na snímání rychle se pohybujícího povrchu krátkými expozicemi, nikoli
na dlouhé expozice vesmírného objektu. Pro přirovnání zkusme družici Landsat přeprogramovat na úkoly HST... Nicméně jakákoli
data jsou nyní velmi důležitá pro další odhady vývoje komety a proto to stojí za pokus. Navíc příští rok se v říjnu velmi těsně
potká s Marsem kometa Siding-Spring, která bude u Slunce vůbec poprvé a spatření jejího jádra by bylo skvělým momentem ve výzkumu
komet. I proto je současný test na vzdálenější kometě dobrá příležitost.
Přelety ISS na ranní obloze končí. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky.
Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- 25. září úspěšně odstartovala kosmická loď
Sojuz TMA-10M. Tříčlenná
posádka Kotov, Rjazanskij a Hopkins doplnila tři další kosmonauty na ISS po šesti hodinách letu.
- Nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences
zakotvila u ISS až v neděli, protože loď a stanice si původně
zcela nerozuměly.
Poté, co byla nahrána záplata a počkalo se na přílet Sojuzu, nebylo již spojení pomocí robotické paže žádným problémem.
- Falcon 9
nové generace už je ve vesmíru, takže mise nové rakety společnosti SpaceX byla v neděli úspěšná.
Výročí:
- 1. října 1958 (55 let) začala v USA fungovat agentura
NASA. Agentura vznikla podpisem zákona 29. července 1958 a od října formálně
začala organizovat americký vesmírný program. Ten nabral na obrátkách poté, co prezident Kennedy vyhlásil v roce 1961, že USA by
se měly do konce desetiletí pokusit o dobytí Měsíce. Od té doby se NASA zařadila na špičku vesmírného výzkumu a na té se drží
víceméně dodnes.
- 6. října 1893 (110 let) se narodil indický astrofyzik
Meghand Saha. Roku 1920 sestavil rovnici, kterou dnes
známe jako Sahovu rovnici. Tato rovnice popisuje stupeň ionizace v hvězdných atmosférách. Jeho práce v tomto oboru velmi
vyjasnila vztahy mezi spektrem hvězdy a její teplotou, tlakem a složením její atmosféry. Dále umožnila zavést metodu určování
teploty hvězdy, včetně množství přítomných prvků.
Výhled na příští týden:
- Tři stíny na Jupiteru
- Dorůstající Měsíc
- Drakonidy(?)
- Výročí: Ejnar Herzsprung
- Výročí: Pioneer 1
- Výročí: Wilhelm Olbers
- Výročí: Apollo 7
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
