Česká astronomická společnost

Obloha:

Planety:
Venuše (−4,2 mag) už zůstala jedinou večer viditelnou planetou, protože Saturn a Merkur se ztrácí v záři zapadlého Slunce. Venuši najdeme přijatelně vysoko i navečer, kdy je ještě Slunce nad obzorem, pokud zapátráme na předpokládaném místě triedrem. Po zvětšení se ukáže kotouček v první čtvrti. Za soumraku je Venuše krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na západě až jihozápadě.
Během noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. K pozorování obou planet je třeba dalekohled.
Ráno máme výborné podmínky pro pozorování planety Jupiter (–2,2 mag), která se nachází v Blížencích, a na začátku svítání ji najdeme opravdu hodně vysoko nad jihovýchodem. Vidět je také planeta Mars (+1,6 mag), která se blíží jasné hvězdě Regulus v souhvězdí Lva.
Pro pozorovatele Jupiteru tu máme upozornění na vzácnější trojúkaz stínů měsíců 12. října. V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Slunce se probralo a Země mu za to poděkovala krásnými polárními zářemi vidtelnými především v Americe. Způsobila je pěkná erupce filamentu z povrchu, směřující zčásti i k Zemi. Doporučujeme video ze SDO, celkové i detailní (v případě potřeby zvolte pravý klik, uložit odkaz jako). Na povrchu Slunce je několik skupin skvrn a jak se bude situace vyvíjet, můžete sledovat sami na obloze nebo na aktuálním snímku SDO.

Kometa ISON, C/2012 S1, je stále lépe pozorovatelná. Poslední odhady jasnosti se blíží 11 mag a na fotografiích má kometa zřetelný ohůnek vystupující v délce několika úhlových minut. Ten už začíná být viditelný také okem. Hlavu komety tvoří ještě slabá zelená obálka, která je vidět jen na nejlepších fotografiích. To signalizuje také uvolňování iontů ze zmrzlých plynů.
Očekávaný poměrně blízký průlet ve vzdálenosti zhruba 10 mil. km kolem planety Mars přinesl užitečná data. Na snímcích MRO je viditelné jen nejtěsnější okolí jádra, což by mohlo pomoci upřesnit jeho velikost. Aktivita se jeví na spodní hranici očekávání, ale zatím není třeba panikařit. Kometa se nerozpadá a zdárně směřuje k zajímavému divadlu, které snad přijde již za dva měsíce.

Tým potápěčů pokračuje ve snaze vyzvednout největší kus meteoritu z Čeljabinského bolidu. Podle RIA Novosti je na dně jezera Čebarkul balvan o rozměrech 60×90 cm s hmotností nad 500 kg, který je zabořen do bahna, což komplikuje práci na jeho vyzvednutí. Potápěči totiž nevidí a snadno mohou ztratit orientaci. Vyzvednutí by se snad mělo povést do týdne.

Podzimní meteorické roje
V tomto týdnu je nejlépe vidět roj Drakonid a pokračuje také aktivita Taurid. Drakonidy, vylétávající zdánlivě z tohoto souhvězdí (radiant leží u hlavy, kterou tvoří výrazný lichoběžník hvězd), mají zvýšenou aktivitu kolem 8. října večer. Letos ovšem nečekáme nijak zvláštní množství meteorů jako třeba v roce 2011, přesto se vyplatí je pro jistotu v úterý večer zkusit. Očekávaná frekvence je však někde mezi 0 až max. 5 meteory za hodinu. Drakonidy jsou známy také jako Giacobinidy podle komety 21P/Giacobini-Zinner, z níž pocházejí. Jejich rychlost na obloze je velmi malá, jen 19 km/s.
Pokračuje také aktivita Taurid, z jejichž jižní větve lze zahlédnout kolem dvou meteorů za hodinu. Také ty jsou spíše pomalé s rychlostí 29 km/s. Radiant roje leží 13° jižně od bety Arietis, tedy pod souhvězdím Berana.

Přelety ISS začnou na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Vzhledem k tomu, že demokraté a republikáni se v USA zatím nedohodli na podobě rozpočtu na příští rok, došlo k pozastavení většiny projektů NASA. Pokračují jen ty mise, které nelze odložit, jako je provoz sond ve sluneční soustavě, nebo aktuálně přílet sondy LADEE k Měsíci či průlet JUNO kolem Země na cestě k Jupiteru a konečně ani mise k Marsu MAVEN není ohrožena. Vše samozřejmě není jen problém americké kosmonautiky, jako spíše obyčejných lidí. Bohužel se toto omezení netýká všech (např. vojáci), jak už je obvyklé i u nás.
   

Výročí:

• 8. října 1873 (140 let) se narodil dánský chemik a později astronom Ejnar Herzsprung. Počátkem 20. století přišel na závislost mezi spektrálními třídami hvězd a jejich absolutními hvězdnými velikostmi. Tím dostal trpaslíky hlavní posloupnosti a hvězdné obry. Nezávisle s ním na tuto závislost přišel i Američan Henry Russel, který to zakreslil. Společně dopracovali diagram, který je dnes znám jejich jménem. V roce 1913 také pomocí Cepheid jako první proměřil vzdálenost objektu mimo naši Mléčnou dráhu (mimo Galaxii). Šlo o Malé Magellanovo mračno.
   
• 11. října 1958 (55 let) startovala raketa Thor s první družici NASA k Měsíci. Známa je pod označením Pioneer 1, nebo také COSPAR 1958-007B. Sonda totiž zanikla o dva dny později nad Tichým oceánem. Nosná raketa jí totiž udělila menší rychlost a tak se vzdálila „jen“ 114 tisíc kilometrů od Země. Podařilo se jí alespoň proměřit vzdálené radiační pásy.
   
• 11. října 1758 (255 let) se narodil německý lékař, fyzik a astronom Wilhelm Olbers. Byl to klasický prototyp dnešního amatéra, avšak povahou spíše vědec. Ve dne ordinoval a v noci pozoroval na své domácí hvězdárně. Navrhl však také první uspokojivou metodu výpočtu drah komet a sám byl objevitelem několika z nich. Roku 1800 se stal členem „nebeské policie“, která si dala za cíl objevit neznámé těleso mezi planetami Marsem a Jupiterem, jak by odpovídalo Tititus-Bodeho řadě. To se poprvé podařilo Piazzimu na Sicílii 1. 1. 1801. Olbers byl ovšem u toho, když se Ceres podařilo znovuobjevit poté, co se vynořila dál od Slunce, a sám potom objevil další dvě planetky – (2) Pallas a (4) Vesta. V té době byla tato tělesa považována za planety a dokonce pro ně vznikly nové astrologické symboly, ale Olbers se spíše domníval, že jde o rozpadlou planetu a postupně převládl názor, že jde o planetky. Podobně se historie nyní opakuje u těles za drahou Neptunu, ačkoli kvůli těm největším vznikla nová kategorie trpasličích planet. Možná by bylo lepší, když by v budoucnu nebyla třeba, protože potom Ceres už není planetkou, ale trpasličí planetou, což je trochu matoucí.
   
• 11. října 1968 (45 let) odstartovala kosmická loď Apollo 7. Po nehodě lodi Apollo 1 šlo vlastně teprve o první testovací let nové lodi. Ta měla především ověřit manévrovací schopnosti lodi a další věci nutné k letu na Měsíc. Ačkoli misi provázely jen drobné technické problémy, tak pohoda v lodi moc nepanovala a zhoršila se poté, co zamrzl jeden radiátor termoregulačního systému, čímž byla v lodi zima a astronauti dostali rýmu. Nicméně navenek se problémy moc neprojevily a například TV přenosy byly v té době velice úspěšné.
   

Výhled na příští týden:

• polostínové zatmění Měsíce
• Mars - ISON - Regulus
• Venuše - Antares

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.