Klíčové k uvědomění si souvislostí je podívat se, co ovlivňuje dobrou viditelnost komety. V první řadě je to její aktivita samotná. Dále je třeba, aby nebyla moc daleko od Země, protože potom je pěkně velká a relativně jasnější než jiná stejně aktivní kometa. Poslední a u nás často nejdůležitější faktor je výška nad obzorem. Méně podstatným faktorem může být také stupeň kondenzace v okolí jádra komety a nebo jasný či slabý, nebo žádný ohon. To vše ovlivňuje, jak se nám kometa bude na obloze jevit a zda se nám třeba i bude líbit. Tedy kometa Lovejoy je jasná a velká, především díky tomu, že je k nám nyní docela blízko a je vysoko na obloze, zatímco ISON je více než dvakrát tak daleko a nízko na obloze i před svítáním.
Poslední rána mě utvrdila v tom, že tyto faktory se dají právě dobře ověřovat v praxi. Například periodická kometa 2P/Encke. Nejprve v polovině října, to byla docela blízko k Zemi, ale ještě dál od Slunce. Byla vysoko na obloze a její koma byla opravdu velká. Jevila se jako pěkný rozplizlý flek bez ohonu. O měsíc později se kometa vnořila do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a je na fotografiích vidět jako malá kometka s dlouhým ohonem. Vzdálila se totiž výrazně od nás, ale zároveň ji už hodně nahřívá Slunce. Krásný příklad zmenšování komy podle toho, jak je od nás daleko a zároveň vývoje ohonu podle intenzity zahřívání jádra. Komety periodické jsou v tomto ale relativně spolehlivé.
Jak je na tom jiná kometa C/2013 R1 (Lovejoy)? To je taková typická dlouhoperiodická kometa, která již u Slunce byla. Oběžná perioda je v řádu tisíců let. Tato kometa má pro nás příhodnou dráhu, neboť se přibližuje k Zemi a zároveň ke Slunci a přitom letí nad rovinou dráhy planet a proto je vysoko na ranní obloze. V říjnu byla menší a v listopadu začala prudce zjasňovat a výrazně narostla, koma už dosahuje asi poloviny velikosti Měsíce v úplňku. Vytváří se zároveň stále jasnější a delší iontový ohon. Pohled na tuto kometu přináší krásný zážitek, za kterým se vyplatí si přivstat a vyrazit mimo město. Kometa je vidět pouhým okem jako mlhavá hvězdička a v dalekohledu je velmi působivá.
Kometa nejočekávanější – C/2012 S1 (ISON) – je nevyzpytatelná kometa letící ke Slunci poprvé. Nikdo přesně netuší, jak se bude vyvíjet její jasnost, nikdo si nemůže být zcela jist, zda se nerozpadne, než ke Slunci přiletí. Zdá se, že by nemusela, její jádro je zřejmě větší, protože na něj tolik nepůsobí negravitační efekty výronů hmoty z jádra. Kometa však vytrvale nechce plnit naše očekávání a k jejímu spatření je nezbytný dalekohled. Navíc je stále níže nad obzorem a pohled na ni není žádnou plejádou oslav krásných komet. Ovšem stačí jeden den a už se například dovídáme, že kometa zjasnila o celou jednu magnitudu a že má výraznější ohon. Už je opravdu blízko Slunci a je to znát na případné aktivitě. Pokud se nyní nerozpadá, může to s ní ještě být nadějné. Zatím však na viditelnost okem můžeme směle zapomenout, snad až do začátku prosince…
U komet je nejsložitější odhadovat jejich další chování. A tak se stane, že nějaká kometa se náhle zjasní, nebo se rozpadne a zeslábne, nebo se rozpadne a zjasní. Naprosto šílené pro někoho, kdo chce běžnému člověku přislíbit jasnou kometu, která na to má potenciál, ale nikdo neví, zda jej naplní. Kupříkladu kometa C/2012 X1 (LINEAR). O té bychom za normálních okolností ani nehovořili, přitom její vývoj je vůbec velmi zajímavý. Na jejím jádru muselo dojít doslova k malé explozi a najednou se do okolí začal uvolňovat materiál. Ten z ní udělal postupně slábnoucí mlhavou kouli, následně z našeho pohledu spíše medúzu. Tato obálka se dále rozpíná a kometa slábne. Dalekohledem je vidět jen okolí jádra, fotograficky lze ale zachytit stále i vnější obálku. Kometa bude stoupat výše nad obzor a bude zajímavé ji sledovat i menšími dalekohledy.
Ke kometám, které jsou nyní zajímavé, se přidala ještě nedávno objevená „amatérská“ kometa C/2013 V3 (Nevski). Objevitelem je mimochodem stejný pozorovatel, který má na svědomí objev komety ISON. Tato kometa se v posledních dnech jeví stále jasnější. Poslední odhady se pohybují mezi 10 a 12 mag podle typu dalekohledu a odhadu pozorovatele.
Nezdá se vám, že je na obloze doslova překometováno? Tak proč sedět doma, když je tu možnost vidět jednu kometu okem a snad i pět dalekohledem? Radost nám nyní po 15. listopadu zkazí Měsíc dorůstající k úplňku, ale jak je vidět, komety se vyplatí monitorovat i při svitu Luny, protože kdo ví, co se s nimi zase stane. A konec listopadu přinese zase tmavé noci a doufejme i to nejkrásnější kometární divadlo spojené s průletem komety ISON nad povrchem Slunce…
Aktualizace na webu autora z rána 14. 11. 2013: Kometa ISON zjasnila a Lovejoy okem |